Realitní kancelář nám vyúčtovala zálohy na teplo za rok 2000 a to tak, že nám naúčtovala veškeré náklady na opravu a provoz kotelny. Naúčtovala nám např. zpracování dokumentace na kotel, výměnu čerpadla za nové, výpočet větrání v kotelně a správní režii. Byty patřily dříve Státním statkům a za celých 18 let do nich kromě havárií nikdo nedal ani korunu a teď, kdy se začalo všechno sypat máme to zaplatit my nájemníci. Co nám vlastně může realitní kancelář naúčtovat?
nájemníci domu ve Zhoři
Do ceny tepla mohou být zahrnuty pouze oprávněné náklady na jeho výrobu a distribuci. Cena tepla patří mezi ceny věcně usměrňované v souladu se zákonem č. 526/90Sb. a byla pro každý rok regulována cenovým výměrem Ministerstva financí, od 1.1.2001 Regulačním úřadem. Vámi uváděné náklady do ceny tepla náleží. Je však nutné posoudit jejich výši a oprávněnost. Co se týče nákladů na opravy a údržbu kotelny, je nutné rozlišit co je skutečný náklad na opravu a údržbu a co je již investice. V případě, že jde o investici je možné pro daný rok do ceny zahrnout pouze náklad odpovídající ročnímu odpisu z této investice a to v souladu s daňovými předpisy. Doporučujeme Vám, aby jste se obrátili na Státní energetickou inspekci v regionu, která je ze zákona oprávněna provést kontrolu ceny tepla u jeho výrobce případně distributora.
Pro Vaši informaci Vám uvádíme co by kalkulace ceny tepla měla obsahovat a kterou by měl výrobce tepla, ve Vašem případě správce domu, který zajišťuje provoz kotelny, na Vaše požádání předložit.
Kotelna Instalovaný výkon zdroje kW Předpokládané investiční náklady Kč Předpokládaná výroba tepla GJ/rok
Proměnné náklady - proměnná složka ceny Náklady
Kč/rokPodíl na složce ceny
Kč/GJPodíl na celkové
ceně tepla v %Palivo Elektrická energie Technologická voda Poplatky za emise a jiné (uvést konkrétně) Náklad proměnné složky celkem Proměnná složka ceny tepla Kč/GJ
Stálé náklady - stálá složka ceny Náklady
Kč/rokPodíl na složce ceny
Kč/GJPodíl na celkové
ceně tepla v %Odpis zařízení (splátka investice) Pojištění zařízení Mzdy a odvody obsluhy Správní režie Výrobní režie Opravy a údržba zařízení Servis a revize zařízení Zisk (podnikatelské riziko) Náklad stálé složky celkem Stálá složka ceny tepla Kč/GJ
Celkové náklady na teplo - cena tepla Náklady
Kč/rokCena tepla
Kč/GJProměnná složka ceny tepla Stálá složka ceny tepla Cena tepla celkem DPH 5% Cena tepla celkem včetně DPH
Ing. Vilibald Zunt
Otázka podepsaná "za uživatele bytů V. H. Pardubice" (v čísle 7 - 8 2001) se týká věci, zda je nutné podle vyhlášky montovat drahé termoregulační ventily a regulátory tlakové diference, když tojiž nemůže (vzhledem k dobře fungující vytápěcí soustavě) přinést žádné úspory.
Pracovník SEI, tedy vrcholové organizace, placené daňovými poplatníky, která má v popisu práce odbornou poradenskou činnost, odpovídá v podstatě asi takto:
K první části odpovědi je jakákoliv diskuse bezpředmětná. K druhé části odpovědi je diskuse možná a dokonce i nutná. SEI svůj výrok opírá o zdůvodnění vyjádřené dvěma větami:
automatická regulace umožňuje realizovat rozdílné požadavky uživatelů na vytápění. Z toho ovšem není patrná skutečnost, že stejnou funkci zastane i fungující obyčejný ventil, který tazatel u svého otopného tělesa samozřejmě má, tedy nemusí investovat tisícové částky do nového projektu montáže a vyregulování otopné soustavy.
Jako uživatel centrálně vytápěného (panelákového) bytu, zabývající se 20 let otázkami měření a energetickou bilancí vytápění, mám na věc poněkud jiný názor. Vyhláška 152/2001 Sb. sice předepisuje zavedení automatického regulačního zařízení, ale nadřazený zákon č. 406/2000 Sb. hovoří pouze o regulačním zařízení a protože termín účinnosti zavedení je až 1.1.2005, doporučuji s touto drahou výměnou ventilů nepospíchat! Vyhláška 152/2001 Sb. se roku 2005 nemusí dožít.
nezávisle na přítomnosti uživatele bytu bude reagovat na výskyt tepelných zisků uvnitř vytápěných místností. Zda může tato skutečnost ospravedlnit finančně náročnou akci výměny ventilů, jejíž návratnost by měla být hrazena z proklamovaných úspor je diskutabilní. Existují v odborné literatuře úvahy o vlivu tepelných zisků na energetickou bilanci vytápěných bytů o kterou se obvykle autoři proklamovaných úspor opírají. Teoreticky automatická regulace pracující v nepřítomnosti uživatele by mohla přinést úspory asi 1 %. Jedná se především o zisky osluněním v energeticky nejnáročnějších měsících (leden, únor), kdy doba slunečního svitu se počítá v různých letech na pouhé desítky hodin. Přínos ostatních spotřebičů je vázán na přítomnost osob v bytě. Jaká je však skutečnost zjištěná v provozu? Uvádím dva příklady, které problematiku dostatečně osvětlí. Ve Vídni probíhal rozsáhlý experiment o kterém bylo referováno na mezinárodní konferenci v Grazu (Rakousko). Z experimentu vyplynul jednoznačný závěr, že zavedení termostatických ventilů nepřineslo žádnou úsporu, dokonce mělo za následek 2 % ztrátu. Druhým příkladem je sledování nákladů na vytápění ve srovnatelných domech v Plzni, kde náklady na vytápění mezi domy s termostatickými ventily a ostatními nezaznamenávají v průměru žádné rozdíly, čímž se potvrzuje výsledek z Vídně. Přitom se jedná o více než tři sta sledovaných panelových domů.
Také z tohoto příkladu vyplývá závěr, že poměrně nákladné zavedení termostatických ventilů je třeba chápat pouze jako určitý komfort, jehož finanční návratnost nelze očekávat. Tu však nemusí nikdo prokazovat. Stačí alibisticky říkat "Takový je zákon".
Ing. Zdeněk Vitamvás, CSc.
Liberec
Názor Státní energetické inspekce je opačný než uvádí pisatel ve svém článku a je podložen dlouhodobým působením a zkušenostmi v oblasti úspor energie, regulace a měření tepelné energie.
Ing. Josef Svoboda
Státní energetická inspekce
Pan Ing. Zdeněk Vitamvás, CSc., cituje nepřesně zákon č. 406/2000 Sb.: Zákon nevyžaduje jakékoli regulační zařízení, ale automatické regulační zařízení a takovému požadavku vyhovuje jako nejjednodušší zařízení termostatický regulační ventil (dále též TRV) na otopném tělese.
Pokud jde o regulátory tlakové diference, ty je nutno instalovat jen v těch případech, kdy to otopná soustava po instalaci termostatických ventilů vyžaduje, aby pracovala s optimální efektivitou.
Pochybnosti o významu TRV pro úspory energie jsou naprosto ojedinělé a evidentně neopodstatněné. V praxi se v ČR již mnohokrát porovnávacími měřeními prokázal významný úsporný efekt termostatických ventilů. Obvyklé hodnoty zjištěných úspor jsou kolem 20 %, mnohdy i značně vyšší. (Např. měření prováděná v SBD PRAGOSTAV.)
Z praxe při projektování a zpracovávání energetických auditů mohu potvrdit, že celkové tepelné zisky (vnitřní i vnější) jsou téměř vždy řádově vyšší než 1 %, uváděné Ing. Vitamvásem.
Využití tepelných zisků je jen jednou částí úspor dosahovaných pomocí TRV. Další úspory přináší možnost uživatele regulovat optimálně vnitřní teploty v jednotlivých místnostech bytu, nastavovat noční útlum, případně denní útlum po dobu nepřítomnosti uživatelů bytu. Pro vyšší komfort je možno využít i programovatelných termostatických ventilů.
Praha, 11.9.2001
RNDr. Ing. Jaromír Pohanka
Z již víceleté praxe mohu vřele doporučit instalaci regulační techniky na soustavy ÚT. Podle našich statistických záznamů dochází po instalaci TRV a regulátorů tlakové diference k celkovému vyvážení otopné soustavy. Vyvážením otopné soustavy dochází k rovnoměrnému vytápění což má za přínos snížení dodávek tepla do daného objektu.
U nevyregulovaného objektu je snaha vytápět podle tzv. nejchladnější místnosti což má negativní přínos ten, že ostatní prostory jsou přetápěny a spotřeba tepla se zvyšuje. Radiátorové armatury, které nemají automatickou termoregulační schopnost, nedokáží udržet individuální teploty požadované konečným spotřebitelem tepla, například rozdíl teploty v prostoru mezi obývacím pokojem a ložnicí. Tepelná pohoda pro člověka je individuální v rozsahu několika stupňů a TRV je schopen při správné zvolené dodávce topného média uspokojit široké spektrum požadavků na výši teplot ve vytápěných prostorách.
Podmínkou pro správnou funkci TRV a ostatní potřebné techniky je však správné nastavení těchto regulátorů, to znamená provést přepočet celé otopné soustavy a nastavení veškeré regulační techniky podle výsledků tímto výpočtem získaných.
Přínosem správně nainstalované regulační techniky na otopná tělesa je dosažení nemalých úspor energie na vytápění, dále dojde k rovnoměrnému hydraulickému vyvážení celé otopné soustavy.
Z praxe ještě doporučuji ke zmíněné technice vybavit otopnou soustavu zařízením, které dokáže rozdělit náklady za vytápění pokud možno podle skutečnosti (např. indikátory - rozdělovači topných nákladů).
Investice vložená do techniky, která zajistí vyregulování otopné soustavy, to je osazení TRV a s tím související osazení potřebné regulace diferenčních tlaků ve spojením s osazením např. I - RTN je velice rychle návratná.
Co se týče platných předpisů a zejména pak zákona č. 406 § 6 čl.7 jednoznačně stanovuje, kde a jak má být provedena regulace.
Praha, 12.9.2001
Ing. Bohumil Pešek
| $Id: clanek.php,v 1.6 2002/10/09 00:02:53 short Exp $ |    |