bytová jednotka o podlahové ploše 45 m² umístěná v nejvyšším podlaží (4. podlaží) byla rozšířena do půdního prostoru (vstup schodištěm z bytu) o dalších 40 m² podlahové plochy. Byt má nyní 85 m². Původní byt je napojen na ústřední vytápění s poměrovým měřením na radiátorech (RTN), dostavěná část je vytápěna elektricky.
Při rozúčtování nákladů na teplo vlastník domu - SBD, rozděluje celkové náklady na výrobu tepla v plynové kotelně pro konečné spotřebitele 70% na spotřební složku (dle naměřených hodnot na RTN v bytech) a 30% na základní složku (dle podlahové plochy bytů). Do této základní složky započítává SBD celkovou plochu výše uvedeného bytu - tj. 85 m².
Nájemce družstevního bytu je však toho názoru, že dostavěná plocha nemá být započítána do plochy bytu pro základní složku (tento problém nebyl řešen ve smlouvě pro rozšíření bytu).
Bořivoj Vinohradský, Ivančice
Odpověď je nutné rozdělit do dvou částí, a to na vyúčtování:
dle legislativy platné do 31. 12. 2001, to je včetně vyúčtování nákladů za rok 2001.
Dle § 9 odst. 3 vyhlášky č. 85/98 Sb. je základní složka nákladů pro vytápění rozúčtována na nenapojené prostory na vnitřní rozvodné zařízení ÚT. Dostavěná část bytu je proto nenapojeným prostorem a je nutné na ni rozpočítat základní složku nákladů na vytápění. Ovšem plocha musí být přepočtena podle § 6 odst. 5 v součinnosti s přílohou 1 písmene a) a b). Dle písmene a) je propočítací koeficient pro byty 1, ale dle písm. b) dle dotykových stěn s přímo vytápěnými prostory ÚT. Přepočtem pak dostáváme započitatelnou plochu bytu pro ÚT. To znamená, že v žádném případě nebude do rozúčtování základní složky nákladů pro vytápění z přístavby vstupovat celková plocha přístavby 40 m². Jelikož není k dotazu připojen plánek, nemohu koeficient přepočtu plochy dostavby stanovit.
dle legislativy platné od 1. 1. 2002 (vyhlášky č. 372/2001 Sb.) je možné užít při rozúčtování nákladů na rok 2002. Podle § 6 odst. 2, je možné základní složku nákladů účtovat pouze u odpojených prostor od rozvodného zařízení ÚT. Ve Vašem případě se nejedná o odpojený prostor, neboť se jedná o půdní dostavbu a proto nelze na tento prostor vyúčtovat základní složku v poměru započitatelné plochy pro ÚT. Za rok 2002 bude v tomto případě započitatelná plocha ÚT tohoto bytu pro rozúčtování základní složky pouze 45 m² (původní byt) a spotřební složka v poměru korigovaných náměrů RTN.
Ing. Vilibald Zunt
Pan V. B. z Prachatic se dotazuje, proč se platí v odpojeném bytě od rozvodu TUV v domě základní složka.
Případ odpojeného bytu od vnitřního rozvodu teplé užitkové vody stanoví nově platná vyhláška MMR č. 372/2001 Sb. v § 6 odst. 2 shodně jako předchozí, zrušená vyhláška MPO č. 245/1995 Sb. ve znění vyhlášky č. 85/1998 Sb. v 9 odst. 3.
Poskytování teplé užitkové vody je službou spojenou s užíváním bytu stejně jako poskytování studené vody, stokování teplé i studené vody, zajišťování odvozu (likvidace) domovních odpadků, úklid společných částí domu, osvětlení ve společných částech domu a další služby. Náklady na poskytování těchto služeb spjatých s bydlením - s užíváním bytů, a také s užíváním nebytových prostorů, jsou předmětem rozúčtování na jednotlivé byty podle stanovených pravidel v příslušných předpisech o úhradě nájemného a poskytovaných služeb.
Není-li stanoveno jinak zvláštním předpisem, náklady na tyto služby se rozúčtovávají v souladu s příslušným cenovým výměrem podle počtu osob bydlících v bytě, popřípadě podle plochy bytu. Protože jsou tyto služby spojeny s užíváním bytu, nelze se jich zříci v tom smyslu, že když nejsou užívány, že se za jejich poskytování nebude platit. Např. i při prokazatelném nevyužívání služeb (např. nepřítomnost v místě trvalého bydliště - v bytě) není možné odmítnout se podílet na úhradě nákladů na úklid společných částí domu, na vodném a stočném studené vody, na likvidaci odpadků, na vytápění a dalších službách.
U teplé užitkové vody jsou stanovena pravidla zvláštním předpisem k rozdělení nákladů, jak shora uvedeno, v současnosti vyhláškou vyhláškou č. 372/ 2001 Sb, před tím vyhláškou č. 245/ 1995 Sb. ve znění vyhlášky č. 85/1998 Sb. Na rozdíl od ostatních služeb, pokud nejsou využívány, je možné u této služby rozdělovat pouze část z celkových nákladů a to v hodnotě podílu základní složky nákladů, tj. 30% z celkových nákladů připadajících na dům. Nutno podotknout, že se jedná pouze o náklady na přípravu TUV čili na ohřev vody (na tepelnou energii v TUV), nikoliv na vodné a stočné TUV. Tento podíl odpovídá nákladům, které je nutno vynakládat k zajištění trvalé disponibility dodávky o stanovených parametrech (zejména teplotních), i když se TUV neodebírá. Byt, který nebyl na dodávku TUV napojen, se na těchto nákladech nepodílí, podílí se pouze uživatel bytu, který se od vnitřního rozvodu TUV odpojil a který se může kdykoliv opět připojit.
Je tomu tak proto, že jak zdrojová část TUV, tak vnitřní rozvody byly projektovány a dimenzovány pro zajištění dodávky TUV určitému předpokládanému počtu bytů s průměrnou výpočtovou spotřebou a že odpojený byt může být kdykoliv znovu k rozvodu připojen a že náklady na zajištění trvalé disponibility dodávky jsou stálé a nezávislé na množství spotřebované TUV. Tyto náklady vznikají i při nulové spotřebě a proto je spravedlivé vůči všem uživatelům bytů v domě, aby se na jejich úhradě podíleli všechny byty, i když je jejich spotřeba nulová jako v případě odpojeného bytu.
Na závěr je nutné zdůraznit, že z této platby odpojeného bytu od TUV nemá žádný prospěch ani vlastník domu, ani dodavatel, protože celkové náklady na dodávku TUV se stanovují podle platných cenových předpisů a rozúčtovávají se na jednotlivé byty podle pravidel stanovených vyhláškou.
Ing. Ladislav Černý
Náš družstevní bytový dům o 28 b.j. je vybaven ústředním vytápěním (ÚT). Teplá užitková voda je připravována v jednotlivých bytech průtokovými ohřívači. Zdrojem tepla byla původně kotelna v průmyslovém závodě v sousedství domu. V r. 1999 byla na základě ukončení smlouvy o dodávce tepla ukončena jeho dodávka. Z možných alternativ, kterými bylo zřízení vlastní domovní kotelny nebo vybavení bytů etážovým vytápěním bylo rozhodnuto o vybudování vlastní domovní kotelny ústředního vytápění. Uživatelé tří bytů, kteří nesouhlasili se zřízením domovní kotelny se odpojili od domovního systému ÚT a zřídili si vlastní etážové vytápění (dodatečně povolené stavebním úřadem).
Vzhledem k vzniklé situaci máme následující dotazy:
Za samosprávu domu
M. S. Olomouc
Podle § 9 odst. 3 vyhlášky č. 245/1995 Sb. ve znění vyhlášky č. 85/1998 Sb., která platila do 1. 1. 2002 (dále také jen dřívější vyhláška) hradili uživatelé bytů nenapojených na vnitřní rozvodné zařízení ústředního vytápění v zúčtovací jednotce (v budově s ÚT) základní složku nákladů na ústřední vytápění (tj. 30% až 50% z celkových nákladů na ÚT). Toto opatření zohledňuje především skutečnost, že v ústředně vytápěném domě dochází k prostupu tepla sousedícími stěnami z místností s vyšší vnitřní teplotou do místnosti s nižší teplotou. Vedle toho jsou v ústředně vytápěných domech teplotně temperovány všechny vnitřní prostory v domě (chodby, schodiště a jiné společné prostory), případně jsou některé z těchto společných prostorů (prádelny, sušárny apod.) přístupných všem uživatelům bytů v domě vybaveny ÚT.
V základní složce nákladů na ÚT se tedy nejedná jen o teplo získané z vnitřních rozvodů tepla procházejících přes byty nenapojené na systém ÚT. Vyhláška č. 372/2001 Sb. zmírnila uvedené opatření (povinnost hradit základní složku nákladů na ÚT) v tom, že se vztahuje pouze na byty, jejichž uživatelé se (na základě pozitivního rozhodnutí stavebního úřadu a souhlasného stanoviska vlastníka domu) odpojili od soustavy ÚT. Nevztahuje se tedy na byty, které již v době postavení a kolaudace domu nebyly vybaveny ústředním vytápěním. Podle vyhlášky č. 372/2001 Sb. činí základní složka nákladů na ÚT 40% až 50% z celkových nákladů na ÚT.
V dotazovaném případě jsou tedy uživatelé odpojených bytů povinni hradit základní složku nákladů na ÚT podle dřívější i současně platné vyhlášky. Tento požadavek není ovlivněn tím, jestli v době odpojování bytu docházelo ke změně zdroje tepla, případně jestli domovní kotelna ještě nebyla zkolaudována.
Odpojování bytů od soustavy ÚT v domě je technicky nesprávné opatření, které vede vždy ke zhoršení provozu a snížení hospodárnosti ústředního vytápění celé budovy. Jeho realizace by proto měla být omezena výhradně na řešení technicky vynucených případů.
Žádný legislativní předpis nestanoví, aby na nákladech spojených s výstavbou nové domovní kotelny, která nahrazuje dřívější způsob zásobování domu teplem pro ÚT se podíleli uživatelé bytů odpojených od systému ÚT. V daném případě však je nutné respektovat příslušné smlouvy o převodu bytů a společných částí domu do osobního vlastnictví.
Pokud si uživatelé odpojených bytů pořídili etážové vytápění na vlastní náklady a jsou vlastníky etážového kotle, zajišťují i jeho údržbu, revize, opravy apod. Totéž se týká i zařízení pro odkouření těchto kotlů. Uvedené vlastnické vztahy je třeba mezi vlastníkem domu a uživatelem dotčeného bytu řešit příslušnou písemnou dohodou. Náklady na zateplení bytového domu nelze spojovat se způsobem vytápění jeho jednotlivých částí nebo s velikostí zateplené plochy související s jednotlivými byty. Zateplením určitých částí obvodového pláště bytového domu dojde ke snížení spotřeby tepla a tedy i nákladů všech uživatelů bytů v domě, proto se na něm musí podílet uživatelé všech bytů.
Uživatelé bytů v domě s ústředním vytápěním zajišťovaným z domovní kotelny nemají nárok, z důvodu odpojení svého bytu od systému ÚT v domě, na finanční náhradu (nájemné) za to, že kotelna je instalována v dřívější domovní dílně. Nic na tom nemění skutečnost, že oni kotelnu nepotřebují a to bez ohledu na jejich vlastnický vztah k bytu, který užívají. Uživatelé odpojených bytů se mohou k soustavě ÚT na základě schválení příslušné žádosti opět připojit.
Individuální automatickou regulaci teploty vzduchu ve vytápěných místnostech je třeba instalovat bez ohledu na uplatněný systém regulace teploty topné vody a řízení provozu kotelny.
Ing. Vincenc Staněk
Státní energetická inspekce
| $Id: clanek.php,v 1.6 2002/10/09 00:02:53 short Exp $ |    |