V rámci vyúčtování poskytovaných služeb, konkrétně TUV se dostáváme na mnoha našich domech zásobovaných z CZT do situace, kdy na směšovací stanici nám vodoměr, který měří množství studené vody, která je ohřívána na teplou, vykazuje větší množství vody než-Ii součet odečtů spotřeb bytových vodoměrů v daném objektu. Rozdíl naměřeného množství SV je do 20%. (Bytové vodoměry i vodoměry ve směšovací stanici jsou měřidla poměrová)
Ze strany našich samospráv je na správu družstva vyvíjen tlak, aby do nákladů na TUV bylo z naměřeného rozdílu SV započítáno pouze toto rozdílné množství vody x cena SV/m³, ale bez tepla na ohřev.
Domníváme se, že tento postup není správný a došlo by k přesunu určitého objemu tepla do otopu a tím i k poškození těchto nájemců družstevních bytů a vlastníků bytů, kteří s TUV šetří.
SBD Vrchlabí
Z dotazu vyplývá neporozumění dikci vyhlášek a to jak č. 245/95 Sb. a její novely, tak i nové vyhlášky č. 372/2001 Sb. platné od 1. 1. 2002. Je nutné si uvědomit, co je v preambuli uvedených vyhlášek. Na bytové jednotky rozúčtovávám pouze náklady zjištěné na fakturačních měřičích či měřičích ve výrobně tepla a TUV či v předávacích nebo směšovacích stanicích. V žádném případě nerozúčtovávám spotřebu v technických jednotkách a tu pak v bytě násobím jednotkovou cenou a to jak u tepla pro ÚT či TUV a vodného a stočného za TUV. Na bytových podružných vodoměrech nejsou měřeny m³, ale náměrové dílky, dle kterých pak rozúčtovávám náklady zjištěné ve směšovací stanici na jednotlivé komodity, a to teplo nebo vodu.
Porovnání náměrů s fakturačním měřidlem je orientační a vyjadřuje přesnost poměrového měření. Pokud je rozdíl do výše 20 % je možno měření poměrovými měřidly považovat za věrohodné a bez zdůvodňování této odchylky je možné provést objektivní rozúčtování nákladů.
Dále je nutné si uvědomit, že jak náklady na teplo pro přípravu TUV, tak náklady na vodné a stočné jsou dvě rozdílné komodity a oba náklady rozúčtovávám samostatně.
Problém jak objektivně stanovit náklady na jednotlivé komodity spočívá v tom, jakým způsobem jsou ve směšovací stanici jednotlivé komodity měřeny.
Ve Vašem případě, kde je TUV připravována přímo v objektu mohou nastat dva případy
na patě domu je samostatný patní fakturační měřič na studenou vodu (SV) a samostatný patní fakturační měřič na vstupu do ohříváku TUV pro vodu v TUV. Pak je rozdělení nákladů jednoznačné, neboť náklady jak na SV tak na TUV vycházejí každý ze samostatné faktury k dotčenému vodoměru. Náklady na SV rozúčtuji v poměru náměrových dílků na bytových poměrových vodoměrech na SV. Náklady na TUV dle legislativy platné do 31. 12. 2001 rozdělím na základní složku ve výši 5% a tu na byty rozúčtuji v poměru ploch jednotlivých bytů a na spotřební složku ve výši 95% celkových nákladů a tu rozúčtuji v poměru náměrových dílků na bytových poměrových vodoměrech na TUV, pokud jsou instalované. Pokud ne, tak dle počtu osob. Dle nové legislativy platné od 1. 1. 2002, kterou je možné užít až pro rozúčtování zúčtovacího období za rok 2002, jsou celkové náklady na vodné a stočné pro TUV 100% rozúčtovány v poměru náměrů či počtu osob.
na patě domu je samostatný patní fakturační měřič na studenou vodu (SV) a za ním podružný měřič na vstupu do ohříváku TUV pro vodu v TUV, který je v tomto případě fakturačním měřičem pro TUV. Spotřeba i náklady jak na SV tak na TUV jsou společné a vycházejí z jedné faktury. Proto dle náměru na podružném vodoměru a jednotkové ceně z faktury vypočítám náklady vodného a stočného pro TUV na podružném vodoměru a jejich odečtením od celkových nákladů získám náklady na SV. Tu pak rozúčtuji v poměru bytových náměrů či počtu osob. Vypočtené náklady vodného a stočného pro TUV dle legislativy platné do 31. 12. 2001 rozdělím na základní složku ve výši 5% a tu na byty rozúčtuji v poměru ploch jednotlivých bytů a na spotřební složku ve výši 95% celkových nákladů a tu rozúčtuji v poměru náměrových dílků na bytových poměrových vodoměrech na TUV, pokud jsou instalované. Pokud ne tak dle počtu osob. Dle nové legislativy platné od 1. 1. 2002, kterou je možné užít až pro rozúčtování zúčtovacího období za rok 2002, jsou celkové náklady na vodné a stočné pro TUV 100% rozúčtovány v poměru náměrů či počtu osob.
Je nutné zdůraznit, že dle § 7 odst. 2, vyhlášky č. 152/2001 Sb. na vstupu do ohřívače musí být instalován vodoměr na kterém se provádí měření (v technických i nákladových jednotkách) spotřeby vody v TUV.
Ve Vašem případě, kde je TUV připravována přímo v objektu mohou nastat tři případy a podle toho jak je teplo měřeno.
Na vstupu do směšovací stanice je fakturační měřidlo tepla. Na výstupu z předávací stanice je instalován měřič tepla pro ÚT a na vstupu do ohřívače TUV je instalován měřič tepla pro TUV. Pokud je cena tepla na vstupu do směšovací stanice rozdílná od ceny tepla na výstupu ze stanice pak náklady jsou vázány k naměřeným spotřebám na měřičích ÚT a TUV a cenám tepla na těchto měřičích.
Pokud je cena na výstupu ze směšovací stanice stejná, jako na vstupu pak náklady na fakturačním měřiči na vstupu do směšovací stanice rozdělím v poměru naměřených hodnot na ÚT a TUV.
Na vstupu do směšovací stanice je fakturační měřidlo tepla. Na výstupu z předávací stanice je instalován měřič tepla pro ÚT a na vstupu do ohřívače TUV není instalován měřič tepla pro TUV. Cena tepla je shodná. Pak spotřeba tepla a náklady z ní vyplývající se převážně stanovují bohužel rozdílovou metodou. To znamená, že od celkové spotřeby tepla na vstupu se odečte spotřeba tepla pro ÚT a rozdíl je spotřeba tepla pro TUV, ke které se stejným způsobem stanoví náklady. Chtěl bych však upozornit, že při této metodě vznikají určité nesrovnalosti, neboť veškeré ztráty ve směšovací stanici jsou zahrnuty do spotřeby tepla pro TUV. TUV je tak znevýhodněna oproti ÚT, což se projeví ve zvýšených nákladech na TUV. Vyhlášky ani metodický pokyn tuto metodu nezmiňují. Doporučuji proto spotřebu tepla stanovit například z mimotopného období nebo s užitím vodoměru na vstupu do ohřívače TUV. Spotřebu vody pro TUV vynásobit měrným ukazatelem na TUV, to je 0,3 GJ/m³. Tím mám stanovenu spotřebu tepla pro TUV. Pak náklady na fakturačním měřiči tepla rozdělím v poměru naměřených GJ pro ÚT a vypočtených GJ pro TUV.
Na vstupu do směšovací stanice je fakturační měřidlo tepla. Na výstupu z předávací stanice není instalován měřič tepla pro ÚT a na vstupu do ohřívače TUV není instalován měřič tepla pro TUV. Pak do 31. 12. 2001 postupuji dle přílohy č. 2 písm. a), vyhlášky č. 245/95 Sb. ve znění vyhlášky č. 85/98 Sb. Dle nové legislativy podle § 7 odst. 3, písm. a), vyhlášky č. 152/2001 Sb.
Zjištěné náklady na teplo pro ohřev TUV ve směšovací stanici se pak
dle legislativy platné do 31. 12. 2001 rozdělí na základní složku ve výši 10 až 30 % a ty se rozúčtují v poměru ploch bytů a na spotřební složku ve výši 90 až 70 % a ty se rozúčtují v poměru náměrových dílků na poměrových bytových vodoměrech, pokud nejsou instalovány, tak dle počtu osob.
dle legislativy platné od 1. 1. 2002 rozdělí na základní složku ve výši 30 % a ty se rozúčtují v poměru ploch bytů a na spotřební složku ve výši 70 % a ty se rozúčtují v poměru náměrových dílků na poměrových bytových vodoměrech, pokud nejsou instalovány, tak dle počtu osob.
Uvádím proto všechny možné případy, neboť z Vašeho dotazu nevyplývá jak máte instalované měřiče tepla a vody ve směšovací stanici.
Nedoporučuji Vám, provádět rozúčtování tak, jak to navrhují Vaše samosprávy, neboť je evidentní, že by docházelo k poškozování některých uživatelů jednotek tak, jak to uvádíte v závěru Vašeho dotazu.
Ing. Vilibald Zunt
Jakým poměrem můžeme počítat přestup tepla do krytu CO, který je pod obytným domem a má rozvody tepla a otopná tělesa, ale jsou provedena technická popatření, aby nemohla být používána. Vzhledem k charakteru stavby (tloušťky zdí krytu) jsou koeficienty pro přestup tepla mezi místnostmi bytů nepoužitelné, nebo přinejmenším nepřiměřené.
SBD Třinec
Podíl nákladů na vytápění, který přináleží CO krytu doporučuji stanovit v souladu s vyhláškou č. 372/2001 Sb., přílohy č. 1, bodu A, odstavce 1 písmene b), následně:
Na otopné soustavě jak píšete jsou udělaná technická opatření, která vylučují při běžném provozu užití spotřební složky nákladů pro vytápění. Je nutné najít velikost koeficientu, kterým je nutné přepočítat plochu krytu na započítatelnou plochu pro vytápění pro základní složku. K výpočtu takového koeficientu doporučuji v souladu s vyhláškou č. 372/2001 Sb. užít následný vzorec:
| s = ( ti - tes) / ( tis - tes ) |
kde je
- s
- součinitel
- ti
- teplota [°C], na kterou má být podle projektu vytápěna předmětná místnost; není-li údaj k dispozici, pak podle platných technických norem - kryt CO v případě provedených technických opatření zabraňujícím běžnému vytápění z instalovaných radiátorů lze považovat za sklad bez pohybu osob, to znamená v souladu s normou na teplotu 5 °C
- tes
- průměrná teplota venkovního vzduchu [°C] v otopném období podle dlouhodobého průměru - dle normy pro Třinec je tato průměrná teplota 3,6°C
- tis
- průměrná vnitřní výpočtová teplota [°C] ústředně vytápěných obytných místností v otopném období (zpravidla + 20 °C)
Pak po dosazení do vzorce je následný výpočet
| s = ( 5 - 3,6 ) / ( 20 - 3,6 ) = 0,08046 |
Započitatelná plocha pro vytápění u krytu pak bude:
| Pz = Plocha krytu × 0,08046 (m²) |
Podílem této plochy se bude kryt CO podílet na nákladech základní složky pro vytápění pro daný dům. Náklad spotřební složky bude nulový, pokud nebudou radiátory zapojeny.
Ing. Vilibald Zunt
Máme panelové domy, na kterých byly provedeny střešní nástavby a byty v těchto nástavbách nejsou napojeny na CZT, ale mají vlastní zdroj tepla pro přípravu tepla i TUV. Jakým poměrem jsou nájemníci nástaveb povinni podílet se na úhradách za teplo ve společných prostorách domu, které používají (nebo mohou používat) jako ostatní nájemníci domu.
SBD Třinec
Do 31.12.2001 bylo možné těmto vestavěným bytům (půdním nástavbám, které si zajišťují teplo z vlastního zdroje) vyúčtovat podíl základní složky ze započitetelné plochy redukované dle přílohy 1 b) vyhlášky č. 85/98 Sb., neboť se jednalo o nenapojený prostor v domě. Od 1. 1. 2002 dle nové vyhlášky č. 372/2001 Sb. již těmto vestavěným bytům nelze vyúčtovat nic, neboť vyúčtovat podíl nákladů dle nové legislativy lze pouze u odpojených prostor (bytů či nebytů) od otopné soustavy domu.
Ing. Vilibald Zunt
| $Id: clanek.php,v 1.6 2002/10/09 00:02:53 short Exp $ |    |