Eskalační faktor cen tepelné energie určené v konečné spotřebě domácnostem určuje odlišné stanovení cen na úrovni:
Výměr MF ČR 01/2000 v položce 4-40.30.11 - energie tepelná odst. (3) určoval kalkulovat samostatně rovněž cenu tepelné energie v případě přípravy teplé užitkové vody v předávací stanici umístěné mimo bytový objekt.
Ke které ceně (a, b, c) je možno přiřadit tuto kalkulaci ceny tepelné energie v případě přípravy teplé užitkové vody v předávací stanici umístěné mimo bytový objekt?
Příloha č. 15 vyhl. 438/01 Sb. stanoví způsob výpočtu průměmé ceny za dodávku jednotkového množství tepelné energie pro domácnosti za rok předcházející danému roku regulačního období vzorečkem známým už z výměrů MF ČR. Dosazované hodnoty nákladů, tržeb a objemu dodávek pro domácnosti byly určeny za výrobce nebo distributora celkem. Pak i průměrná věcně usměrňovaná cena za předcházející rok za firmu byla jen jedna.
Bude i dle vyhl. 438/01 Sb. stanovena také jenom jedna průměrná cena tepelné energie pro domácnosti za firmu?
Nebo budou muset být stanoveny průměrné ceny zvlášť za: ?
J. Čech, Ústí nad Orlicí
V současné době používá výrobce a distributor, který připravuje teplou užitkovou vodu mimo zásobovaný objekt (čtyřtrubkový rozvod) sjednocený postup výpočtu upravený v souladu se zněním bodu c) výměru Energetického regulačního úřadu.
V nejbližším možném termínu bude provedena oprava výměru ERÚ, kde by měla být pravděpodobně navržena změna eskalačního faktoru tepla do TUV na cca 15,- Kč/GJ.
Jedinou průměrnou VUC za výrobce a distributora počítá pouze ten právní subjekt, který tuto cenu rovněž užívá v obchodním vztahu. Pokud je cena kalkulována po jednotlivých zdrojích, resp. po funkčních skupinách (plynové kotelny odděleně od uhelných, ap.) provádí se kontrolní výpočet za každý technologický celek (cenovou kalkulaci). Tento postup nemá cokoliv společného s povinností vedení odděleného účtování.
Miloslava Černá, Energetický regulační úřad
Obytný dům (96 b. j. + spol. prostory) má vlastní výměníkovou stanici. Na vstupu do VS je měření tepla a samostatně je měření na okruhu TUV. Od r. 1996 jsou ve všech bytech instalovány na vstupu do radiátorů termoregulační ventily a měřiče tepla IRTN. Na začátku r. 1998 MÚ Mělník prodal byty i společné prostory (mimo VS) uživatelům bytů. Dům má tři samostatné vchody. Z krajních vchodů vzniklo Bytové družstvo (podl. plocha 3.971 m² - t.j. 62,6%) a uživatelé prostředního vchodu založili Společenství vlastníků bytů (podl. plocha 2.374,2 m² - t.j. 37,4%).
Vedení Družstva s pověřeným vlastníkem Společenství rozdělili náklady na vytápění v poměru podlahových ploch a to předali firmě KONCEPT-FAST, která provádí rozúčtování dle vyhl. 245/95 Sb. a vyhl. 85/98 Sb. Základní složka na plochu je 30% a spotřební složka dle měřičů IRTN je 70%. Výsledkem uvedeného postupu jsou značně rozdílné náklady na korigovaný dílek.
| rok | byt. družtvo | společenství | diference |
|---|---|---|---|
| 1998 | 272,00 Kč/1 k.d. | 353,00 Kč/1 k.d. | 81,00 Kč |
| 1999 | 344,17 Kč/1 k.d. | 453,83 Kč/1 k.d. | 109,66 Kč |
| 2000 | 274,48 Kč/1 k.d. | 335,78 Kč/1 k.d. | 61,30 Kč |
Firma FAST při rozúčtování používá opravné součinitele, které zohledňují polohu místnosti, výkon otopných těles, vliv světových stran, proto náklady na korig. dílek by měly být stejné. Dle mého názoru závada je při prvotním rozdělení nákladů ÚT v poměru podlahových ploch. Z celkových nákIadů ÚT oddělit složku 30% - sl. základní a tu rozdělit v poměru podlahových ploch. Potom spotřební složka - 70% nákladů ÚT se rozdělí na korigované dílky v jednotné výši.
Šimko Viktor, Mělník
Vedení družstva (vlastnící dva vchody) s pověřeným vlastníkem Společenství (vlastník jednoho vchodu) společného objektu, který je měřen jedním patním měřičem tepla postupovali správně, když rozdělení nákladů na teplo na vytápění mezi vchody rozdělili v poměru započitatelné plochy pro vytápění jednotlivých vchodů. Postupovali tak v souladu s platnou legislativou a to jak platící do 31.12.2001 tak dle nové legislativy platné od 1.1.2002, dle vyhlášky č. 224/2001 Sb. jako při rozdělení nákladů na teplo pro vytápění mezi objekty. Je možné však uzavřít i jinou dohodu, což legislativa umožňuje a to celý objekt považovat za jednu zúčtovací jednotku a pak rozdělit celkový náklad na základní složku a na spotřební složku. V případě takového postupu, při poměrových měřičích na radiátorech, které máte instalované je základní složka ve výši 30 % naprosto nevhodná a doporučoval bych ji stanovit ve výši 50 %. Pak by pochopitelně cena náměrového korigovaného dílku na IRTN byla v celém objektu shodná.
Optimální řešení by pro Vás bylo, kdyby jste si pro Váš vchod vytvořili takové technické podmínky, aby pro Váš vchod bylo možné nainstalovat na patě vlastní fakturační měřič tepla a tak se měřením od ostatních dvou vchodů oddělit.
Je též nutné si uvědomit, že prostřední vchod Společenství vlastníků je z obou stran chráněn a vyhříván teplem z obou postraních vchodů vlivem přenosu tepla stavební konstrukcí.
ing. Vilibald Zunt, energetický auditor, osvědčení 028
Ve věžákovém domě v podstřešním bytě majitelka paní K. už 3 roky netopí. Důkazem jsou studené stoupačky a odečty z poměrových měřidel. V bytě pod tímto nevytápěným prostorem je dle odečtu poměrových měřidel spotřeba za 9.590 Kč a platba po korekci určena ve výši 8.600 Kč. Teplota v bytě 21 °C, stejná jako v ostatních bytech, kde průměrná spotřeba činí: 212.517 Kč / 32 bytů = 6.640 Kč
Spotřeba spodního bytu tedy činí 146% průměrné spotřeby.
Při měření se zjistí, že vzduch pod stropem spodní místnosti má 23 °C a zeď stropu 21 °C v koutech až méně než 19 °C. Pro srovnání venkovní zeď 18,2 ≅ 19 °C při ti = 21 a te = - 2 °C.
Celkovou spotřebu netopeného bytu paní K. lze velmi přesně zjistit dle teploty v netopeném bytě. Paní K. to ale neumožňuje. Proto byly měřením zjištěny hodnoty jiných přepážek mezi byty a porovnány s měřením přepážky u souseda paní K. Z měření vyplývá, že u paní K. je teplota o 9 °C nižší, než u souseda, který topí, tedy 21 - 9 = 12 °C.
Z toho %: Qnetop. = ( 12-(-2) ) / ( 21-(-2) ) = 61 % Qnorm.
Průměrná spotřeba bytů je: 6.640 Kč / 362 Kč/GJ = 18,3 GJ
Spotřeba Qnetop. = 18,3 GJ ⋅ 61% = 11 GJ
Od bočních sousedů získává paní K.: q = Dt' ⋅ 0,07 W/°C = 1,5 ⋅ 0,07 = 0,105 GJ/m² za rok
t. zn. od obou 22 m² ⋅ C ⋅ l = 2,2 GJ, od jednoho tedy cca 6% z průměrné spotřeby. Za topné období bude hodnota poněkud odlišná a možno ji změřit při: te = +3,8 °C.
Od pana R. získává paní K. více než 11 - 2 = 9 GJ, tj. 9/18.3 = 49% tepla z průměrné spotřeby, což souhlasí s porovnáním uvedeným v úvodu. Zde určené hodnoty by měly být oděčteny sousedům a součet 61% připočítán paní K. místo stávajícího základu dle plochy 30% (které snad platí), který se účtuje všem. Tak extremní případ zřejmě vyžaduje zvláštní řešení oproti provizoriu stávajících postupů.
"Důvěrník" domu tvrdí, že je to čistě záležitost sousedů, aby se sami dohodli. Doporučuje montáž žaluzií. Ve skutečnosti je to záležitost celého domu. Část uhradí t. č. sousedé, ale pokud se jim provede správná oprava, hradí nezaplacené teplo pak všichni z ostatních bytů. Žaluzie sníží spotřebu okna o 15% a to pouze v noci pro celý byt to představuje pak 3%.
Aby dělal izolaci spodní majitel pro snížení ztráty způsobené sousedem je nesmysl. Pro něj má význam dělat izolace proto, aby snížil spotřebu pod průměrnou.
"Důvěrník" v jiném domě zase tvrdí, že firma provádějící rozpočet nám není povinna sdělit způsob, protože je to prý "výrobní tajemství". Pokud je mi známo, způsob rozpočtu záleží na společném rozhodnutí všech majitelů bytů.
Ku korekci extrémních případů firma která je provádí má k dispozici odečty a není problém je doplnit, jak jsem uvedl.
Jak dojít k spravedlivějšímu řešení odpovídajícímu použití výpočtové metody, která umožní rozúčtovat spotřební složku nákladů podle dosahované průměrné vnitřní teploty jednotlivých místností. Tolik k administrativě podle zákona.
Další problém - chladné kouty a stropy, kde roste plíseň. Technické řešení je nasnadě: v souladu s ČSN 730540 provést izolaci stropu na hodnotu požadovanou pro stropy pod nevytápěným prostorem, která činí 0,33 W/°Cm2 tepelné vodivosti. Strop pod střechou tuto hodnotu má, ale stropy mezi byty pochopitelně nikoliv. Problém je v tom, kdo to má zaplatit.
Dále: jakou právní moc má zákon č. 322/2000 Sb. částka 90 "Vzorové stanovy společenství vlastníků jednotek" podle zákona o vlastnictví bytů a to ve věci odstranění závad, které vlastník způsobil na jiných jednotkách. Také zákon č. 40/1964 Sb. používat věc (byt) způsobem přiměřeným povaze a určení věci.
Horní byt vlastní inženýrka ekonomie a spodní rodina s 5 dětmi (zdravotní problémy vlivem plísní), otec vyučený zedník s platem na úrovni životního minima.
Ing. Gabriel
PS.: Jak postupovat,když zjistíme vážné nedostatky v rozpočtu nákladů na ÚT.
Jak popisujete, situace ve věžovém domě, ve kterém bydlíte, není ojedinělá. Důvodů k nespokojenosti nájemníků s vyúčtováním tepla podle poměrových měřičů je několik. Hlavním problémem je, že firma, která Vám provádí rozúčtování toto rozúčtování neprovádí v souladu s platnou legislativou a to přesně tak, jak k tomu docházíte v bodě 3. otázce ve svém dotazu či příspěvku.
| $Id: clanek.php,v 1.6 2002/10/09 00:02:53 short Exp $ |    |