Ze zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií vyplývají povinnosti fyzických a právnických osob a organizačních složek státu zajišťovat ve vybraných případech vypracování energetického auditu. Další podrobnosti o auditech přináší vyhláška MPO č. 213/2001 Sb.
Přiznám se však, že v některých případech nejsem zcela jistý jak příslušná ustanovení citovaného zákona a vyhlášky aplikovat. Uvítal bych proto ucelený výklad obou legislativních předpisů z hlediska povinností zajišťovat energetický audit.
K. L. Ostrava
Zákon § 9 odst. 3:
Povinnost podrobit své energetické hospodářství a budovu energetickému auditu se vztahuje na
- každou fyzickou nebo právnickou osobu, která žádá o státní dotaci v rámci Programu
organizační složky státu, organizační složky krajů a obcí a příspěvkové organizace s celkovou roční spotřebou energie vyšší než je vyhláškou stanovená hodnota
[Vyhl. č. 213/2001 Sb. § 10 odst. 1: Hodnota, od níž vzniká pro organizační složky státu, organizační složky krajů a obcí a příspěvkové organizace povinnost podrobit své budovy či zařízení energetickému auditu, se stanoví ve výši 1500 GJ celkové roční spotřeby energie.]
fyzické a právnické osoby, s výjimkou příspěvkových organizací, s celkovou roční spotřebou energie vyšší než je vyhláškou stanovená její hodnota.
[Vyhl. č. 213/2001 Sb. § 10 odst. 2: Hodnota, od níž vzniká pro fyzické a právnické osoby, s výjimkou uvedených v § 1 odst. 1 povinnost podrobit své budovy či zařízení energetickému auditu, se stanoví ve výši 35000 GJ celkové roční spotřeby energie.]
[Vyhl. č. 213/2001 Sb. § 10 odst. 3: Hodnota, od níž vzniká pro fyzické a právnické osoby povinnost zajistit zpracování energetického auditu, se u budov a areálů samostatně zásobovaných energií stanoví ve výši 700 GJ celkové roční spotřeby energie.]
Zákon § 2:
Pro účely tohoto zákona se rozumí:
- energetickým hospodářstvím soubor technických zařízení sloužících k nakládání s energií
- nakládáním s energií výroba, přenos, přeprava, distribuce, rozvod, spotřeba energie a uskladňování plynu, včetně souvisejících činností
[Pojmy přenos, přeprava, distribuce, rozvod jsou vymezeny v § 2 zákona č. 458/2000 Sb.]
Vyhl. č. 213/2001 Sb. § 10 odst. 4:
Celkovou roční spotřebou energie se rozumí součet všech forem energie ve všech odběrných místech provozovaných pod jedním identifikačním číslem. Pro přepočty se používají následující vztahy:
- elektrická energie: 1 MWh ... 3,6 GJ
- plyn: 1000 m³ ... 34,05 GJ
- tuhá či kapalná paliva se přepočítávají údajem výhřevnosti udávaným dodavatelem.
Vyhl. č. 213/2001 Sb. § 10 odst. 5:
Forma energie podle odstavce 4 je:
- nakoupená elektřina pro vlastní spotřebu
- nakoupený plyn pro vlastní spotřebu
- nakoupená tepelná energie pro vlastní spotřebu, nebo
- nakoupená tuhá nebo kapalná paliva, pokud jsou použita pro výrobu elektřiny nebo tepelné energie.
Zákon § 14 odst. 3:
Organizační složky státu, organizační složky krajů, a obcí, příspěvkové organizace a fyzické a právnické osoby uvedené v § 9 odst. 3 písm. c) jsou povinny do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nechat si vypracovat na jimi provozované energetické hospodářství a budovy energetický audit. Tato lhůta nemusí být dodržena, je-li celková roční spotřeba energie vyšší než desetinásobek vyhláškou stanovených hodnot; v tomto případě se lhůta prodlužuje na 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona s tím, že energetický audit musí být zahájen do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
[Zákon nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2001, audit tedy musí být vypracován do 31. 12. 2003, resp. v prodlouženém termínu do 31. 12. 2005, se zahájením do 31. 12. 2002.]
[Desetinásobky stanovených hodnot jsou 15000 GJ, 350000 GJ, 7000 GJ]
Zákon § 9 odst. 5:
U nové stavby, nebo je-li prováděna změna dokončené stavby, která má vyšší celkovou roční spotřebu energie než je vyhláškou stanovená hodnota, je stavebník, popř. vlastník stavby povinen zajistit zpracování energetického auditu.
[Vyhl. č. 213/2001 Sb. § 10 odst. 3: Hodnota, od níž vzniká pro fyzické a právnické osoby povinnost zajistit zpracování energetického auditu, se u budov a areálů samostatně zásobovaných energií stanoví ve výši 700 GJ celkové roční spotřeby energie]
Zákon § 9 odst. 2:
Pokud energetické hospodářství a budova byly povinně podrobeny energetickému auditu nebo byla na zpracování auditu využita státní dotace, je jejich vlastník povinen poskytnout na vyžádání kopii zprávy o energetickém auditu ministerstvu, Státní energetické inspekci, kraji a obci, které jsou místně příslušné podle místa, v němž se nachází posuzované energetické hospodářství a budova.
Ing. Josef Svoboda
Státní energetická inspekce
Máme družstevní byt v Praze 3. Již několik roků nám družstvo účtuje spotřebu vody podle bytových vodoměrů, ale vždy je cena za jeden kubický metr nejméně o 10% vyšší než je cena vody účtovaná vodárnami. Je to správné, že nám družstvo počítá vyšší cenu vody?
J. H., Praha 3
Při účtování nákladů na spotřebu vody v jednotlivých bytech nejde o prodej vody dodavatelem odběrateli. Odběratelem v obchodním slova smyslu je majitel domu či jím pověřený správce. Ten pak jen rozúčtuje celkové náklady na služby spojené s užíváním bytů mezi nájemníky.
Toto rozúčtování je možno udělat různým způsobem: podle velikosti jednotlivých bytů, podle počtu bydlících osob, nebo, podstatně spravedlivěji, podle údajů bytových vodoměrů. Bytové vodoměry se však tím nestávají fakturačním měřidlem a nejedná se v pravém smyslu o měření spotřeby v litrech nebo m³, ale o poměrné rozpočítání nákladů na spotřebu vody celého domu uživatelům jednotlivých bytů s přihlédnutím k údajům odečteným na bytových vodoměrech.
Součet údajů bytových vodoměrů nebude obvykle souhlasit s celkovou spotřebou vody v domě, změřenou na domovním vodoměru. Příčinou jsou jednak povolené odchylky bytových i domovních vodoměrů od správných průtoků, jednak to, že při otvírání vodovodního kohoutku reaguje bytový vodoměr s určitým zpožděním, než se jeho lopatkové kolečko rozběhne, jednak skutečnost, že bytové vodoměry nejsou schopny změřit velmi malé průtoky (úkapy) v jednotlivých bytech, zatímco domovní vodoměr součty těchto malých průtoků změří spolehlivě. Proto bývá skutečná spotřeba vody větší, než ukáže bytový vodoměr. Na každý změřený kubický metr vody změřený bytovým vodoměrem je tedy do bytu dodáno určité množství vody navíc. Tuto vodu rovněž musí zaplatit nájemník a proto vychází na m³ vody změřený bytovým vodoměrem cena vyšší, než je cena účtovaná dodavatelem (vodárnou).
RNDr. Ing. Jaromír Pohanka
ARTAV
Měnili jsme byt k 1. 3. 2000. Spotřebu tepla máme sledovanou odpařovacími indikátory. Proč nám správce domu neprovedl odečty indikátorů ke dni stěhování, ale rozúčtoval nám poměrnou spotřebu tepla podle doby užívání bytu?
M. P., Praha 10
Indikátory pro rozúčtování topných nákladů, které pracují na principu odparu jsou založeny na odpařování měřící kapaliny z kalibrované skleněné ampulky.
Měřicí kapalina v ampulkách indikátorů RTN se určitou rychlostí odpařuje i v době, kdy není topení v provozu. Tento problém je řešen tak, že ampulka se plní kapalinou s určitým přídavkem pro tento tzv. studený odpar. Přidané množství odpovídá odparu v průběhu letního období, je stanoveno evropskou technickou normou ČSN EN 835 a bývá označeno na stupnici jedním, nebo několika dílky nad nulou stupnice, (stupnice má nulu nahoře a počty dílků rostou směrem dolů), nebo ryskami na ampulce.
Měřící kapalina se nejprve odpařuje z části určené pro studený odpar a v první části odečtového období nemá vypovídací hodnotu o množství spotřebovaného tepla. Proto nelze objektivně určovat spotřebu pomocí indikátorů RTN za dobu kratší než jeden rok. Období mezi dvěma odečty by mělo vždy zhrnovat i letní měsíce mimo topnou sezónu.
Zásadně proto nelze provádět meziodečty v průběhu roku a to ani při změně nájemníka ani při změně ceny tepla. Při změně nájemníka se rozdělí celoroční zjištěná spotřeba podle termínu stěhování s ohledem na nerovnoměrnou spotřebu tepla v jednotlivých kalendářních měsících podle Steinovy tabulky. Při změně ceny tepla je situace jednodušší: Pro rozúčtování se bere součet všech úhrad za teplo v průběhu roku a ten se rozdělí v poměru zjištěných spotřeb tepla. Tím se cena jednotky tepla vlastně zprůměruje.
RNDr. Ing. Jaromír Pohanka
ARTAV
| $Id: clanek.php,v 1.6 2002/10/09 00:02:53 short Exp $ |    |