Číslo 6/2001 (58) - VI. ročník

Ptali jste se...

Otázka

Rozúčtování nákladů na vytápění

Vážený pane inženýre,
přečetl jsem si Váš článek v měsíčníku Energie a Peníze číslo 3/2001 týkající se příkoří vůči nájemníkům bytů náročných na vytápění. Ve svém článku mimo jiné uvádíte, že kvalitu plnění poskytované služby vytápění spojené s užíváním bytu lze posuzovat jedině podle dosahované vnitřní teploty, nikoliv pouze podle množství tepelné energie dodané do bytu otopnými tělesy a že tento princip je nadále zachován v nově připravované vyhlášce s doplněním, že rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m² započitatelné podlahové plochy nesmí překročit u konečných spotřebitelů v zúčtovací jednotce 40% oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období.

V našich objektech máme instalovány digitální indikátory, ve kterých máme zaprogramovány veškeré údaje mající vliv na tepelnou pohodu v místnosti dle doporučení výrobce indikátorů (počty ochlazovaných stěn, výkon radiátoru, nadsklepní místnosti, byty pod plochou střechou atd.), tak aby rozúčtování nákladů na vytápění bylo co možná nejobjektivnější. Přesto máme obavy, že nám přijetím nové vyhlášky vznikne nemálo problémů. Myslím si, že největší problémy přinese právě zakotvení maximálně 40% rozdílu nákladů na 1 m² započitatelné plochy bytu oproti nákladu na 1 m² zúčtovací jednotky. Známe své nájemníky a tak víme, že spousta z nich bude mít otevřené termoregulační ventily na dodání maximální teploty do místností a protože budou mít v bytové jednotce příliš teplo, budou mít celý rok otevřená okna. Tím dojde k tomu, že budou mít několikanásobně vyšší náměry na indikátorech než nájemníci ostatní a samozřejmě, že i v nákladech na vytápění připadající na 1 m² započitatelné plochy bytu oproti průměrným nákladům na 1 m² domu bude tento rozdíl činit třeba i 200%. Tito nájemníci si přečtou novou vyhlášku a zjistí, že přípustný rozdíl může činit pouze 40% a okamžitě budou náklady na vytápěni své bytové jednotky reklamovat a budou se dožadovat vrácení rozdílu (možná i se slovy "proč bych se omezoval a nějak šetřil, když je přípustný rozdíl pouze 40%. A to, že na mě budou doplácet jiní nájemníci je mi úplně jedno"). Je tedy zřejmé, že ani nová vyhláška, stejně tak jako dosavadní platné právní předpisy, nebude splňovat požadavek na objektivní rozúčtování nákladů na vytápění. Toto, v žádném případě, nepřikládáme za vinu Vám ani Vaším kolegům, ale prosíme Vás o sdělení Vašeho názoru na uvedený příklad a o radu, jak postupovat pokud skutečnost dosáhne takových rozměrů jež jsme předeslali ve výše uvedeném případě.

Velice děkujeme za sdělení Vašeho názoru na uvedené skutečnosti.

S pozdravem
D. Nejedlý, BD Trnovany

Odpověď

K Vašemu dopisu, ze kterého vyplývá odborná znalost problematiky, uvádím, že výsledná teplota v bytě je samozřejmě závislá na množství tepelné energie dodané do bytu otopnými tělesy. Kromě toho však závisí i na dalších faktorech, z nichž nejzávažnější je poloha bytu v domě, který je vytápěn, temperován jako celek, a také na chování uživatelů daného bytu.

Digitální indikátory, které zohledňují ve svém zaprogramování faktory mající vliv na tepelnou pohodu v tom smyslu, že eliminují tepelné ztráty jednotlivých bytů na srovnatelně jednotnou úroveň, v podstatě splňují požadavek rozúčtování nákladů podle dosahované úrovně vnitřní teploty. Při popsaném způsobu použití indikátorů podle Vašeho dopisu, podle mého názoru, bude indikován a tedy při rozúčtování vyjádřen efekt z nepřiměřeného větrání.

Pokud se týče 40 % omezení rozdílů v měrných nákladech v návrhu připravované vyhlášky, nejednalo se o definitivní ustanovení, když jsem psal článek do časopisu. V současné době se na Ministerstvu pro místní rozvoj vyhodnocují připomínky z připomínkového řízení k této vyhlášce. Osobně nejsem zastáncem tohoto ustanovení, protože se jedná o administrativní ustanovení, které může být zneužito. Může vést totiž k tomu, že se nebudou vyhodnocovat vlivy polohy bytu na základě skutečných technicky zdůvodnitelných tepelných ztrát daných polohou bytu a tepelněizolačních vlastností obvodového pláště, ale příslušné korekce se budou odvozovat od vyhláškou stanového % rozdílů v měrných nákladech.

Otázka větrání je podle mého názoru v některých případech zveličována. Zaslouží si podrobnější analýzu z hlediska vyhodnocení míry vlivu na nákladech na vytápění konkrétního bytu na základě objektivního měření. Není pochyb o tom, že větrání má vliv na vyšší spotřebu tepla, jde o to, jak velký.

Souhlasím s Vámi, že absolutní spravedlnosti resp. objektivnosti, jak píšete, dosáhnout v případě vytápění a nákladů za ně dosáhnout nelze. Jde o to se přiblížit co nejvíce rozumné míře objektivnímu rozdělení nákladů. Jak postupovat, pokud bude nějaká omezující hranice rozdílnosti měrných nákladů ve vyhlášce, by zatím bylo pouhou spekulací. Počkejme na vyhlášku zveřejněnou ve Sbírce zákonů. Žádnou vyhláškou se nemohou změnit fyzikální zákonitosti, proto východisko k řešení by se určitě nalezlo.

S pozdravem
Ing. Ladislav Černý


Otázka

Prosím o laskavé zodpovězení následujících dotazů:

  1. "Narovnání" rozdílů mezi spotřebou dle patního vodoměru SV a součtem odběrů dle bytových vodoměrů při ročním rozúčtování se děje tak, že se:

    1. příslušným podílem upravuje každému bytu jeho spotřeba, takže deklarovaná cena vodného a stočného zůstane nezměněna i pro bytové rozúčtování
    2. nebo se fakturovaná částka ze VaS podělí součtem bytových spotřeb a vznikne tak jiná účtovací cena VaS pro bytové rozúčtování?

    a je správný postup určen závazným předpisem?

  2. Jestliže v obytném objektu s rozúčtováním vytápění dle m² odjíždí v zimě nájemník na delší dobu, může požádat správce objektu o zohlednění tohoto faktu a nastavení a zaplombování vytápění bytu na úroveň odběru základní složky? A samozřejmě vyúčtování jen základní složky pro období nevytápění bytu? Dvouregulační ventily by měly být přece nastaveny na minimální odběr tepla. Totéž se týká případu, kdy by osamocení uživatelé např. už i dvoupokojového bytu chtěli jeden pokoj temperovat jen v úrovni povinného odběru - tedy základní složky po celé topné období.

    Jestliže totiž delší dobu nevytápí byt nájemník s nějakým poměrovým měřidlem, samozřejmě by v náměru odběru tepla pro UT bylo nevytápění bytu patrné a tedy i prospěch v rozúčtování!

    Jestliže to nějaký předpis v případě rozúčtování dle m² neumožňuje, jde o hrubou diskriminaci a měla by se zkráceným jednáním příslušných kompetentních míst řešit.

  3. Mohou si vlastníci bytového domu odsouhlasit svůj způsob rozúčtování tepla na UT včetně poměrových měřidel vlastní konstrukce? Samozřejmě za respektování neopominutelných předpisů stran základní a spotřební složky. Kolik procent vlastníků postačí k jeho zavedení? U rozúčtování tepla na TUV a VaS nemohou vzniknout komplikace, zde je matematický postup jednoznačný a není možno v něm zavést novinky.

Rudolf Tihlařík, Břeclav

Odpověd

  1. Především je nutno konstatovat, že pro rozúčtování studené vody podle bytových vodoměrů neexistuje v současné době žádný právní předpis. Můžeme vycházet pouze z předpisů, které platí pro účtování vodného a stočného při rozúčtování spotřeby teplé užitkové vody (TUV), tedy z vyhlášky MPO číslo 245/1995 ve znění vyhl. č. 85/1998 Sb.

    Při registraci spotřeby vody bytovými vodoměry se nejedná o fakturační měřidla, ale o poměrové měření spotřeby. Spotřeba v jednotlivých odběrech se neměří v m³, ale v dílcích, které můžeme nazvat např "spotřební m³". Pak se postupuje podle bodu b) a celková fakturovaná částka, respektive její spotřební složka se podělí součtem bytových spotřeb. Výsledná jednotková cena se bude lišit od fakturační ceny dodavatele za 1 m³. Jednotkou spotřeby zde není m³, ale jeden spotřební dílek nebo 1 sm³, který je obvykle o něco větší než 1 m³. V připravovaných vyhláškách se uvažuje o limitování přípustné odchylky dílku měřeného bytovým vodoměrem od m³ měřeného domovním vodoměrem na 15%.

  2. Při rozúčtování vytápění bez pomoci indikátorů, tedy jen podle m², je při rozúčtování spotřební složka nulová, a všichni platí jen základní složku, rozúčtovanou podle m². Nelze tedy uvažovat o tom, že někdo bude platit za 1 m² víc a někdo míň. Lze-li při použití indikátorů topných nákladů nastavením nižší teploty, nebo uzavřením některých těles ušetřit, je to výhoda, kterou přináší jen použití indikátorů.

    Nelze říci, že by autorem dotazu navrhovaný postup (zaplombování některých těles a snížení úhrady za vytápění) byl nějakým předpisem zakázán, spíše se dá říci, že se tímto problémem žádný předpis nezabývá. Po dohodě s majitelem domu, případně s uživateli všech ostatních bytů lze sjednat cokoli.

  3. Dohodnou-li se uživatelé všech bytů, případně i nebytových prostor v domě na rozúčtování odchylném od platných vyhlášek, je možné je akceptovat. Dokonce ani rozdělení na spotřební a základní složku pak není nutné respektovat, podmínkou je však prokazatelný souhlas všech uživatelů, tedy 100%.

RNDr. Ing. Jaromír Pohanka
ARTAV


Otázka

Správce našeho domu, který je vybaven ústředním vytápěním a dodávkou teplé užitkové vody z domovní předávací stanice nám účtuje zvlášť teplo pro vytápění, zvlášť teplo pro ohřev teplé užitkové vody a navíc nám účtuje zvlášť náklady za elektrickou energii spotřebovanou pro provoz předávací stanice. Na naše námitky uvádí, že musí cenu tepla kalkulovat zvlášť pro vytápění a zvlášť pro přípravu teplé užitkové vody a poněvadž nedovede pro oba účely rozdělit spotřebovanou elektřinu, musí nám jí účtovat zvlášť. Snad prý mu to platné předpisy ani nedovolují účtovat ji v ceně tepla. Je tento postup správný?

C. O. Uherské Hradiště

Odpověď

Ing. Josef Svoboda
SEI