Bydlíme v bytovém domě s ústředním vytápěním a dodávkou teplé užitkové vody. Nyní po 20 letech bydlení bude vlastník domu vyměňovat rozvody teplé i studené vody. Při té příležitosti bychom chtěli, aby nám majitel nechal namontovat bytové vodoměry. Majitel však uvádí, že to není jeho povinností. Na to abychom si pořídili vlastní vodoměry a zajišťovali u nich potřebné cejchování a po stanovené době jejich výměnu by většina nájemníků neměla finanční prostředky. Máme následující dotazy:
V. H. Praha 10
Instalaci bytových vodoměrů a to jak vodoměrů na teplou užitkovou vodu (TUV) tak i vodoměrů na studenou vodu (SV) nevyžaduje od vlastníků bytových domů žádný legislativní předpis.
O instalaci těchto měřidel rozhoduje vlastník domu sám a hradí také s tím spojené pořizovací náklady. Tyto pořizovací náklady potom vlastník přeúčtovává v rámci nájemného za vybavení bytu (§ 10 vyhlášky č. 176/1993 Sb.) ve výši ročních odpisů. Pro stanovenou 8 letou životnost tyto odpisy činí 12,5 % z pořizovací ceny vodoměrů ročně. Uživatel bytu musí podle § 692 zákona č. 40/1964 Sb. (Občanský zákoník) instalaci vodoměrů v bytě umožnit a musí také umožnit odečty naměřených hodnot. Bytové vodoměry (na TUV i na SV) musí být instalovány u všech spotřebitelů a využívají se jen jako poměrová měřidla k rozúčtování nákladů na SV a příslušné části nákladů na TUV. Dosavadní zkušenosti s uplatňováním bytových vodoměrů jsou velmi dobré a po jejich instalaci zpravidla poklesne příslušná spotřeba vody v průměru o cca 30 % až 40 %. Vzhledem k tomu, že pořizovací náklady na 1 vodoměr se obvykle pohybují do 1 000 Kč je návratnost vynaložených prostředků na jejich instalaci velmi příznivá (často jen jeden rok).
V případě, že se v domě tazatele bude provádět výměna rozvodů vody, je velmi účelné spojit tuto rekonstrukci s instalací bytových vodoměrů. Jejich instalace je v zájmu jak uživatelů bytů, tak i vlastníka domu, poněvadž v domě dojde ke snížení celkových nákladů na bydlení. Je třeba upozornit, že pokud by se uživatelé bytů s vlastníkem domu dohodli na tom, že si sami uhradí náklady za vodoměry, odpadá pochopitelně povinnost hradit v rámci nájemného za vybavení bytu odpisy z jejich pořizovací hodnoty.
Náklady spojení s cejchováním vodoměrů (u vodoměrů na studenou vodu po 6 letech provozu, u vodoměrů na teplou vodu po 4 letech provozu) hradí podle § 5 odst. 5 nařízení vlády č. 258/1995 Sb. vždy u vodoměrů na TUV uživatel bytu v rámci drobných oprav. U vodoměrů na studenou vodu o kterých se nařízení vlády č. 258/1995 Sb. výslovně nezmiňuje, hradí tento náklad nájemce jen do limitu 300 Kč, pokud je přecejchování dražší, hradí celý náklad na přecejchování pronajímatel (vlastník objektu). Náklady spojené s výměnou vodoměru (neodstranitelná závada, skončení životnosti) hradí vlastník.
Vlastník domu musí zajistit v domě taková technická opatření, která vyloučí potřebu, ale i možnost nadměrného dlouhodobého větrání. Teplota topné vody přiváděné do topných zařízení (radiátorů) se ve smyslu § 4 vyhlášky č. 245/1995 Sb. ve znění vyhlášky č. 85/1998 Sb. reguluje v závislosti na venkovní teplotě tak, že v bytech by už neměla existovat možnost výraznějšího přetápění, které by dovolovalo uskutečňovat popisované výrazné větrání. Výjimkou mohou být pouze případy občasného výskytu zvýšených tepelných zisků ze slunečního záření, případně z provozu různých energetických spotřebičů apod. Důležitou podmínkou je, aby byla topná soustava v domě vyregulována tak, že vytápění celého domu je rovnoměrné a nemusí docházet k vynucenému přetápění některých částí.
Dalším opatřením pro racionalizaci ústředního vytápění je instalace regulačních prvků přímo v bytech (např. regulačních ventilů s termostatickými hlavicemi), jejichž instalaci již v současné době ukládá vlastníkům domů zákon č. 406/2000 Sb. (§ 14, odst. 2)
Na provedení tohoto racionalizačního opatření poskytuje uvedený zákon vlastníkům budov lhůtu 4 roků od účinnosti zákona, tj. od 1. 1. 2001.
Vlastník domu by také měl zajistit odborné posouzení zda v bytech s nehospodárným větráním není předimenzován výkon topných zařízení (radiátorů) a v případě potřeby přistoupit k řešení případných nedostatků.
Dalším vhodným opatřením pro omezení popsaného plýtvání teplem je uplatnění indikátorů vytápění (poměrových rozdělovačů topných nákladů), které v případě objektivního vyhodnocení zohlední nehospodárný přístup některých uživatelů k ústřednímu vytápění jejich bytů.
Na problematiku řádného a přiměřeného vytápění bytu lze aplikovat i § 665 zákona č. 40/1964 Sb., který uvádí, že nájemce je oprávněn užívat věc (v daném případě byt) způsobem stanoveným ve smlouvě, nebylo-li dohodnuto jinak, přiměřeně povaze a určení věci.
Pronajímatel je oprávněn požadovat přístup k věci za účelem kontroly, zda nájemce užívá věc řádným způsobem.
Dále je to § 689 téhož zákona, který stanoví, že nájemce je povinen užívat byt řádně a řádně požívat plnění jejichž poskytování je spojeno s užíváním bytu.
Trvalé intenzivní větrání bytu v období vytápění je v rozporu s oběmi uvedenými ustanoveními zákona č. 40/1964 Sb.
Ing. Josef Svoboda,
Státní energetická inspekce
Podle zákona č. 406/2000 Sb. § 6, odst. 7 musí vlastník budovy vybavit do 1. 1. 2005 vnitřní tepelná zařízení budov přístroji regulující dodávku TE konečným spotřebitelům.
V bytech se jedná o individuální reg. zařízení na jednotlivých spotřebičích pro vytápění (radiátory). Můžete nám sdělit co bude platit nájemník (poměrové měřiče tepla, reg. ventily s termostatickými hlavicemi aj.) a co vlastník budovy-pronajímatel (tepelný audit, projekt, instalaci reg. prvků vnitřní oběhové - otopné soustavy, kontrolu velikosti a stavu oběhových čerpadel, proplach, odvzdušnění soustavy, hydraulické vyvážení - vyrovnání, reg. tlakové diference aj.)
Majitel bytů, obec, se snaží vše vyúčtovat jednotlivým nájemníkům v 96ti splátkách, předběžný odhad je cca 10.000,- Kč/byt.
Sdružení nájemníků - MS, Brno
Dotaz na hrazení nákladů za instalaci vnitřní regulační techniky v objektech, které nařizuje zákon č. 406/2000 Sb. je zatím předčasný. Zákon nemá na mysli jen termostatický ventil na radiátoru, ale i vyregulování celé otopné soustavy, kde termostatický ventil má spíše funkci šetřící. Je nutné počkat na prováděcí vyhlášku s hlediska instalace. Z hlediska krytí nákladů rovněž. Poměrové měření zákon nenařizuje. Současná legislativa krytí nákladů za měřící a regulační techniku v bytech uživatelů řeší, pokud nájemce tento náklad neuhradí jednorázově, tak ve vyhlášce č. 176/93 Sb. ve znění pozdějších předpisů v příloze v bodě 3. Náklady spojené se servisem této techniky jsou řešeny ve vyhlášce č. 258/95 Sb. v § 5 odst. 2 a 5. Je nutné upozornit na to, že vyhláška č. 176/93 Sb. ve znění pozdějších předpisů má ukončenou platnost k 31. 12. 2001. Jak krytí této techniky bude dále legislativně řešeno nám není zatím známo. Vývoj budeme sledovat a čtenářskou obec informovat.
Ing. Vilibald Zunt
Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií ukládá v § 6, odst. 7:
Vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek musí vybavit vnitřní tepelná zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům v rozsahu stanoveném vyhláškou. Konečný spotřebitel je povinen umožnit instalaci, údržbu a kontrolu těchto zařízení.
V odstavci 8 téhož § tento zákon dále ukládá:
Vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek se musí řídit pravidly pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody stanovenými vyhláškou, s výjimkou:
- dodávky uskutečňované výhradně pro vlastní osobní potřebu
- dodávky uskutečňované pro nebytové prostory za podmínky nepřekročení limitů stanovených vyhláškou a neohrožení zdraví a majetku
- dodávky uskutečňované pro byty, při souhlasu alespoň dvou třetin nájemníků nebo vlastníků těchto bytů s odlišnými pravidly, za podmínky nepřekročení limitů stanovených vyhláškou a neohrožení zdraví a majetku.
K uvedené problematice citovaného zákona byla vydána prováděcí vyhláška MPO č. 152/ 2001 Sb., která v § 6 odstavci 1 požadavky na regulaci dodávky tepelné energie dále konkretizuje:
Regulace vytápění bytových a nebytových objektů se provádí:
Táži se, zda z výše citovaných legislativních předpisů vyplývá, že:
A. Š. Havířov
Povinnost instalovat na radiátorech (na vnitřních tepelných zařízeních) regulační zařízení (zpravidla regulační ventily s termostatickými hlavicemi) stanoví přímo zákon č. 406/2000 Sb. Vzhledem k náročnosti tohoto úkolu zákon určuje pro realizaci tohoto opatření termín 4 roky od nabytí účinnosti zákona č. 406/2000 Sb. To znamená, že tato regulační zařízení musí být instalována do 1. 1. 2005. Vyhláška č. 152/2001 Sb. k tomuto opatření upřesňuje, že existují případy, kdy s technických nebo i bezpečnostních důvodů nebude tato regulace uskutečnitelná (domy s domovními kotelnami na tuhá paliva, domy se sálavým topným systémem apod.). Instalace regulačních ventilů se uskutečňuje na základě příslušného odborného projektu. Projektant obvykle ponechává určitou malou část radiátorů bez regulačních ventilů (např. radiátory v koupelnách), aby nemohlo dojít v extrémních případech k úplnému uzavření všech radiátorů.
Měření tepla v jednotlivých bytech ať již se jedná o přímé měřiče dodávky tepla (užívané velmi zřídka, poněvadž vyžadují zvláštní uspořádání rozvodů tepla) nebo indikátory vytápění není požadováno žádným legislativním předpisem a závisí pouze na rozhodnutí vlastníka domu. Pokud se vlastník domu rozhodne instalovat měřiče tepla nebo indikátory vytápění, musí mu to uživatelé bytů umožnit a musí umožnit také provádění odečtů těchto měřidel.
Ing. Josef Svoboda,
Státní energetická inspekce
| $Id: clanek.php,v 1.6 2002/10/09 00:02:53 short Exp $ |    |