Číslo 2/2001 (54) - VI. ročník

Ptali jste se...

Opakující se dotaz - opakující se hrubá nespravedlivost při rozúčtování nákladů na vytápění.

Pisatel K. P. z Prahy v dopisu uvádí, že rozhodnutím orgánu družstva se náklady na vytápění mají rozúčtovávat podle normy ČSN 835, 836 a že s tím nesouhlasí, protože to není v souladu s vyhláškou č. 245/1995 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody včetně rozúčtování nákladů na objekty a mezi konečné spotřebitele, ve znění vyhlášky č. 85/1998 Sb. Uvádí, že porovnával vnitřní teplotu místnosti svého krajního bytu, ve kterém v místnosti s 30-ti články radiátoru měl teplotu 22 °C, a vnitřní teplotu místnosti sousedního bytu, situovaného uvnitř, kde s 10-ti články radiátoru byla stejná teplota 22 °C. Z toho vyvozuje závěr, že jeho úhrada při rozúčtování podle jmenované normy bude třikrát větší než úhrada za vytápění stejně velkého vnitřního bytu.

E&P: Plně sdílím obavu z této hrozící nespravedlnosti, ale pouze v rozúčtování spotřební složky nákladů, pokud nebude při rozúčtování postupováno podle odstavce 4 § 6 shora citované vyhlášky, podle kterého "spotřební složka nákladů se rozdělí mezi spotřebitele úměrně údajům měřičů tepla nebo indikátorů s použitím výpočtové metody, která umožní rozúčtovat spotřební složku nákladů podle dosahované průměrné vnitřní teploty jednotlivých místností s otopným tělesem bytu či nebytového prostoru v zúčtovací jednotce." Rozhodnutí o rozúčtování podle uvedené normy však vůbec ještě neznamená, že nemůže být vyhověno dikci vyhlášky. Totiž v této normě - její příloze - je ustanovení A.4.1., podle kterého "v rámci vyúčtování nákladů na vytápění je přípustné dodatečné použití opravných součinitelů podle národní legislativy, zejména pokud nejsou metrologické povahy.".

Jednou z výpočtových metod rozúčtování je právě použití opravných součinitelů, zohledňujících polohu místnosti tak, aby při stejné teplotě místnosti o stejné velikosti byla úplata za vytápění stejná. Tazatel učinil správný závěr v relaci spotřební složky nákladů mezi byty, protože při ignorování citovaného ustanovení vyhlášky a nevyužití ustanovení A.4.1. normy by náklady na vytápění stejně velkých bytů při stejné průměrné vnitřní teplotě byly úměrné výkonu otopných těles (počtu článků, jsou-li stejné). Tento způsob rozúčtování je přijatelný a také používaný pouze v těch zemích, kde nájemné z bytu za 1 m² nebo cena bytu za 1 m² je u bytů v domě, které jsou náročnější na tepelný příkon pro zajištění požadované vnitřní teploty (byty okrajové, pod střechou, nad průjezdy nad nevytápěným prostorem a pod.), úměrně nižší než u bytů (vnitřních) s nižším tepelným příkonem otopných těles.

V naší zemi se náročnost bytu na vytápění pro zajištění předepsané vnitřní teploty tradičně v regulovaném nájemném nikterak nezohledňuje, proto přísné aplikování normy bez využití ustanovení A.4.1. je nesprávné a krajně nespravedlivé.

Podle ustanovení § 698 odst. 3 občanského zákoníku má nájemce právo na přiměřenou slevu za plnění poskytovaná s užíváním bytu, pokud je pronajímatel řádně a včas neplní. Řádné plnění je takové, které je v souladu s pravidly pro vytápění stanovenými vyhláškou č. 245/1995 Sb. a které lze hodnotit pouze podle dosahované vnitřní teploty v obytných místnostech bytu, nikoliv podle množství dodaného tepla do místnosti otopným tělesem, kde toto množství je závislé na výkonu (velikosti) tohoto otopného tělesa. Proto také je nepříhodné, aby součástí kritéria pro rozdělení nákladů na vytápění v našich podmínkách byl výkon otopného tělesa bez příslušné korekce opravným součinitelem.

Ustanovení § 6 odst. 4 vyhlášky splňují i jiné metody rozúčtování a jiné indikátory než obsahují normy ČSN 834, 835, které jsou u nás rovněž aplikovány a které nevyžadují opravné součinitele zohledňující polohu bytu či místnosti, jejichž správné stanovení je náročné z hlediska spravedlivého rozúčtování a je a může být zdrojem častých sporů.

Při uvažované postupné deregulaci nájemného nelze očekávat, že bude přijatelné zavést a udržet nějaký regulující prvek v tom smyslu, že nájemné z bytu bude u bytů náročnějších na vytápění nižší. Bude věcí vlastníka domu, jak bude k této problematice přistupovat, aby byl úspěšný v konkurenci při rozvíjejícím se trhu v oblasti bytů a bydlení v budoucnu. Zůstane-li absence kritéria náročnosti na tepelnou energii k vytápění v nájemném, je spravedlivé, aby při rozúčtování nákladů na vytápění nebyl součástí kritéria pro rozdělení nákladů výkon otopných těles umístěných v bytě, vyjma případů s příslušnou korekcí opravnými součiniteli.

K tomuto vyjádření ke spravedlivému rozúčtování nákladů na vytápění podle vyhlášky č. 245/1995 Sb., ve znění vyhlášky č. 85/1998 Sb., je nutné připojit informaci, o tom, že tyto vyhlášky budou zrušeny a že na základě zmocnění ze zákona č. 458/2000Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), připravuje Ministerstvo pro místní rozvoj vydání nové vyhlášky, která bude obsahovat pravidla pro rozdělení nákladů na služby vytápění a poskytování teplé užitkové vody. Jak v nové vyhlášce bude řešen tento neuralgický bod, aby nedocházelo nadále k hrubým nespravedlnostem při praktické aplikaci ustanovení vyhlášky o rozúčtování nákladů na vytápění, se dozvíme v tomto roce.

Ing. Ladislav Černý,
25.1.2001


Rozdělení nákladů při měření tepla bytovými měřidly

Pisatel J. V. ze Zlivi není jediný, kdo se zajímá o rozúčtování nákladů na vytápění v případě, když každý byt má samostatný přívod a odvod topné vody a množství tepelné energie, tímto způsobem dodávané, je samostatně měřeno pro každý byt.

E&P: V dosud platné vyhlášce č. 245/1995 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody včetně rozúčtování nákladů na objekty a mezi konečné spotřebitele, ve znění vyhlášky č. 85/1998 Sb., je postup rozdělení nákladů na vytápění stanoven v § 6. Celkové náklady připadající na obytný dům (zúčtovací jednotku) se rozdělí na složku základní a spotřební, přičemž spotřební složka se podle odstavce 4 "rozdělí mezi spotřebitele úměrně údajům měřičů tepla nebo indikátorů s použitím výpočtové metody, která umožní rozúčtovat spotřební složku nákladů podle dosahované průměrné teploty jednotlivých místností s otopným tělesem bytu či nebytového prostoru v zúčtovací jednotce".

Vzhledem k tomu, že různě situované byty v domě nemají stejné tepelné ztráty a jsou tudíž různě náročné na množství tepelné energie k zajištění stejné vnitřní teploty, je správné podle vyhlášky a spravedlivé pro všechny uživatele bytů použít výpočtovou metodu s korekcí údajů z měření, při které bude úhrada za vytápění stejně velkých bytů s dosahovanou stejnou teplotní úrovní stejná nebo alespoň přibližně stejná. Pokud by však různá náročnost na množství tepelné energie pro zajištění stejné vnitřní teploty v bytech byla již patřičně zohledněna ve výši nájemného nebo ceně bytu, bylo by na místě, aby úhrada za vytápění odpovídala pouze množství odebraného tepla.

Je-li dodávána tepelná energie, jejíž množství je měřeno, samostatně do jednotlivých bytů nejen pro vytápění, ale i pro přípravu teplé užitkové vody (TUV), rozúčtovávají se náklady na spotřebovanou energii k vytápění a k přípravě TUV (teplo v TUV) shodně s tím, že se volí spotřební složka nákladů 70%, což vyhovuje jak § 6, který stanoví rozúčtování nákladů na vytápění, tak § 7, který stanoví rozúčtování nákladů na TUV.

Na základě nově přijatého zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), který nabyl účinnosti dne 1.1. 2001, se připravují nové prováděcí právní předpisy. Vyhlášky zpracované na základě zákona č. 222/1994 Sb. budou postupně zrušeny. Vyhláška č. 245/1995 Sb., ve znění vyhlášky č. 86/1998 Sb., bude také zrušena a nahrazena novými třemi vyhláškami. Vyhlášku o rozdělení nákladů na poskytované služby vytápění a teplou užitkovou vodu je zákonem zmocněno vydat Ministerstvo pro místní rozvoj.

Novým zákonem není zakázáno, ale implicitně umožněno, aby odběratelem tepelné energie od dodavatele mohl být nájemce bytu nebo vlastník jednotky (bytu). Tento netradiční (progresivní) způsob zajištění dodávky a úhrady tepelné energie pro vytápění a přípravu TUV, pokud dojde k dohodě dotčených fyzických a právnických osob a pokud je množství dodané tepelné energie měřeno stanoveným měřidlem, není vyloučený. Součástí této dohody by měl být i způsob zohlednění náročnosti na vytápění, jak je shora uvedeno, a také způsob rozúčtování nákladů na vytápění společných částí domu, který se doporučuje provést podle podlahové plochy bytů.

Lze očekávat, že s všeobecným technickým rozvojem a s narůstající snahou spotřebitelů tepelné energie úměrně s její reálnou cenou, bude se zvyšovat zájem uživatelů bytů o zajištění dodávky tepelné energie do bytu samostatně tak, aby její množství bylo možné individuálně měřit způsobem obdobným jako u elektřiny a plynu. Podle počtu dotazů lze usuzovat, že roste počet nově budovaných a rekonstruovaných obytných domů, ve kterých není uplatněn klasický systém ústředního vytápění s několika vertikálními rozvody (stoupačkami), které přivádí teplo do jednotlivých místností bytů situovaných nad sebou, ale ve kterých je každý byt zásobován tepelnou energií samostatně jedním přívodem a odvodem, takže lze použít stanovené měřidlo v souladu s metrologickými předpisy, které měří množství odebrané tepelné energie každým jednotlivým bytem. Takový způsob zajištění tepelné energie pro vytápění a případně také pro přípravu TUV je podobný individuálnímu vytápění a individuální přípravě TUV v bytech.

Rozdílnost nároků na množství tepelné energie, vztažené na 1 m², k zajištění stejné vnitřní teplotní úrovně u jednotlivých bytů v obytném domě vyžaduje odpovídající principiální řešení v oblasti pravidel pro stanovení úhrady za bydlení resp. služeb spojených s bydlením. Vzhledem k tomu, že rozdíly v nárocích na tepelnou energii pro vytápění z titulu polohy bytu nejsou zanedbatelné, činí řádově desítky, ale i sta procent, při čemž absolutní výše úhrady za vytápění činí podstatnou část nákladů na bydlení, neměla by být tato skutečnost opomenuta v příslušných legislativních normách do doby, kdy trh v této oblasti bude natolik rozvinutý, že bude hodnotit kvalitu bytů i z hlediska nároků na vytápění.

Ing. Ladislav Černý,
1.2.2001.