Číslo 11/2001 (63) - VI. ročník

Ptali jste se...

Otázka

Vážení přátelé,
v souvislosti s vydáním prováděcí vyhlášky MPO č. 213/2001 Sb. k zákonu č. 406/2000 Sb. se na Vás obracíme se žádostí o zodpovězení některých otázek.

Jsme vlastníky družstevních domů a naším dlouhodobým zájmem je dosažení energetických úspor zaváděním regulačních opatření. Energetické úspory jednotlivých objektů pravidelně vyhodnocujeme a můžeme konstatovat, že realizace regulačních opatření skutečně přináší kladné výsledky.

  1. Pokud objekt překročí stanovené hodnoty uvedené v § 10 této vyhlášky, přestože nájemníci investovali nemalé finanční prostředky pro dosažení energetických úspor (celoplášťové zateplení, osazení regulačních ventilů a měřičů tepla na radiátory, montáž ekvitermní regulace), jsme povinni nechat vypracovat energetický audit i v těchto případech?

    Odpověď

    Ano, i v těchto případech jste si povinni energetický audit do tří let (případně do pěti let pokud jste ze zákona vyviněni ze lhůty tří let) nechat vypracovat. Tato povinnost Vám vyplývá ze zákona č. 406/ 2000 Sb. z § 14 odst. 3. V případě, že tak neučiníte hrozí Vám sankce z uvedeného zákona uvedené v § 12 odst. 2 písm. a). Je nutné si uvědomit, že energetický audit Vám prokáže účelnost vynaložených investic a i případně Vám může navrhnout beznákladová či nízkonákladová opatření, která Vám mohou zhodnotit či urychlit návratnost již vložených investic.

  2. Jsme povinni realizovat návrh doporučené varianty k realizaci energetických úspor ve vyhodnocení energetického auditu? Pokud nikoli, potom nám připadá vypracování energetického auditu zbytečné.

    Odpověď

    Povinnost realizovat doporučenou variantu Vám tento zákon přímo neukládá. Mělo by to však být ve vašem vlastním zájmu z důvodu snížení spotřeby energie. Jejím efektivním využíváním a tím nepřekračováním limitů ztrát a spotřeby energie stanovené zákonem č. 406/2000 Sb. a návaznými vyhláškami se tak vyvarujete případným sankcím stanoveným tímto zákonem. Rovněž by mělo být ve Vašem zájmu snížení nákladů za spotřebovanou energii. Mimo to dle zákona č. 458/2000 a to § 94 bodu (1), písm. b, je Státní energetická inspekce oprávněna "rozhodovat o povinnosti provést opatření navržená energetickým auditem a o lhůtách" realizace.

  3. Jakým způsobem máme realizovat návrh doporučené varianty k realizaci energetických úspor v případě, kdy vlastník objektu, resp. nájemci bytů nebudou mít na tuto realizaci dostatek finančních prostředků?

    Odpověď

    Existují státní programy podpor pro realizaci energetických úspor. Ovšem veškeré státní podpory jsou podmíněny energetickým auditem. Vlastník objektu, resp. vlastníci bytových jednotek si musí zvážit co je pro ně přijatelnější, zda platit vysoké náklady za spotřebovanou energii a tím utrácet peníze trvale v konečné spotřebě, či tyto finanční prostředky investovat do energeticky úsporných opatření, která zaručí jejich návratnost. Právě i návratnost těchto investic musí být definována v energetickém auditu.

  4. Jak přimět vlastníka v družstevním domě, nečlena družstva, aby se podílel na úhradě energetického auditu nebo si zajistil osazení termoregulačních ventilů?

    Odpověď

    I na tohoto vlastníka bytu v družstevním domě, nečlena družstva platí v plné míře zákon č. 406/2001 Sb., kde jsou tato opatření pod sankcí. Mimo jiné, takovýto dům spadá pod zákon č. 103/2000 Sb., neboť jsou v něm dva vlastníci, družstvo a jeden vlastník bytové jednotky, který má podíl velikostí svého bytu i na společných částech domu. V tomto domě z tohoto zákona vznikla k 1. 7. 2000 druhá právnická osoba v tomto domě a tou je vedle družstva "Společenství vlastníků jednotek", s definovanými vzorovými stanovami v Nařízení vlády ze dne 23. 8. 2000, ze kterých povinnosti i pro tohoto vlastníka bytu vůči domu jako celku vyplývají. Vzniklé společenství vlastníků jednotek je povinno se zaregistrovat jak u Městského soudu, tak na Finančním úřadě. Pokud tak neučiní hrozí tomuto společenství opět sankce a to především z Finančního úřadu.

Předem děkujeme za Vaše odpovědi, které nám pomohou uvést nové právní předpisy do praxe.

Se srdečným pozdravem
Eliška Řeháková
provozní technik
SBD Rozvoj
Ústí nad Labem

Na otázky odpovídal
Ing. Vilibald Zunt


Otázka

Bydlíme v bytovém domě s 36 byty vybavenými ústředním vytápěním a dodávkou teplé užitkové vody. Teplo je dodáváno přes předávací stanici z dálkového rozvodu. Vzhledem k neustálému zvyšování ceny tepla v posledních letech se pro nás staly náklady za teplo rozhodující položkou v nákladech na bydlení. Obáváme se, že pokud bude tento vývoj ceny tepla pokračovat, nebudeme schopni náklady na teplo uhradit. Proto jsme se rozhodli, že si v bytě pořídíme vlastní vytápění a přípravu TUV a odpojíme se od centrálního domovního systému. Tím si budeme sami určovat výši nákladů za vytápění bytu a za přípravu TUV. Vlastník domu nám však brání v realizaci našeho rozhodnutí. Navíc nám vyhrožuje, že i po odpojení bychom museli nadále platit určitou část nákladů za teplo a TUV. Prosíme proto o zodpovězení následujících dotazů:

L. J. Klatovy

Odpověď

Odpojování ústředně vytápěných obytných objektů od systému CZT je spojeno s technickými, legislativními a ekonomickými problémy. Jeho důsledkem je vždy zhoršení provozu ÚT v příslušném domě.

Rekonstrukce ÚT jednotlivého bytu v obytném objektu spočívající v odpojení bytu od stávajícího systému ÚT celého domu a instalace individuálního systému vytápění bytu (etážové vytápění, přímotopné elektrické nebo plynové vytápění, popř. i jiné) vyžaduje stavební povolení, jehož nedílnou součástí je souhlas vlastníka objektu ve smyslu § 66 Stavebního zákona č. 50/1976 Sb. ve znění pozdějších změn a doplňků a § 16 a § 17 vyhlášky č. 378/1992 Sb.

Pokud uživatel (vlastník) bytu provede uvedenou změnu bez souhlasu vlastníka objektu a tedy i bez stavebního povolení, je povinen v případě zjištění této skutečnosti na základě příslušného opatření stavebního úřadu podle § 88 výše citovaného Stavebního zákona uvést zařízení ústředního vytápění svého bytu na své náklady do původního stavu.

V případě, kdy již došlo k odpojení bytu od ÚT na základě souhlasného stanoviska stavebního úřadu se podle dosud platné vyhlášky MPO č. 245/ 1995 Sb. ve znění vyhlášky č. 85/1998 Sb. každý byt nepřipojený nebo odpojený od domovní soustavy ústředního vytápění musí podílet na tzv. základní složce nákladů na ústřední vytápění (základní složka činí 30 až 50 % nákladů na ÚT). Podíl odpojeného bytu na základní složce nákladů na ÚT se stanoví podle velikosti jeho započitatelné podlahové plochy stanovené podle přílohy 1 b již citované vyhlášky.

Smyslem tohoto ustanovení je zohlednění případů, kdy odpojením některého bytu od domovní soustavy ústředního vytápění by uživatel takovéhoto bytu mohl být zvýhodňován na úkor ostatních uživatelů bytů v domě tím, že bude nadále získávat určitou část tepla dodávaného do domu systémem ústředního vytápění (prostup tepla stěnami, tepelný zisk z domovních rozvodů tepla, podíl na vytápění domovních společných prostor apod.)

Dům je temperován a vytápěn jako celek a vzhledem k prostupu tepla stěnami, nelze vyloučit odpojené byty od tepelného ovlivňování okolními, ústředně vytápěnými prostory. Zatímco vlastník domu musí zajišťovat trvale předepsanou teplotní úroveň vytápění, uživateli odpojeného bytu by stačilo doplňovat pouze část energie z vlastního zdroje neboť vytápění odpojeného bytu na základní úroveň již získal ze sousedních, ústředně vytápěných prostorů.

Uvedená vyhláška stanoví také povinnost uživatele bytu odpojeného od soustavy dodávky TUV hradit nadále základní složku nákladů (10 až 30%) za tuto službu. Důvodem je skutečnost, že TUV je nadále dodávána i k odpojenému bytu a její rozvod v domě je spojen se značnými tepelnými ztrátami.

Vlastník domu by neměl vydávat souhlas k odpojování jednotlivých bytů od ÚT, protože tím poškozuje uživatele ostatních ústředně vytápěných bytů v domě.

Ekonomické důsledky odpojování bytu jsou zřejmé, pokud si uvědomíme, že soustava ústředního vytápění v obytném domě je projektována a dimenzována na krytí tepelných ztrát celého objektu a je vyregulována na plynulé vytápění všech připojených prostor. Případným odpojením jednoho nebo několika bytů od soustavy ÚT dojde k porušení vnitroobjektové regulace, což má za následek zhoršení funkce celé tepelné soustavy. Snižuje se její využití a narůstá podíl ztrát v rozvodech tepla. K zabezpečení správné funkce soustavy je pak nutné provést nový výpočet hydraulické regulace s případnou úpravou dimenzování topných rozvodů a zavést novou vnitroobjektovou regulaci. Na nákladech spojených s odpojením se proto musí podílet odpojený byt nebo byty. Totéž platí o soustavě přípravy a rozvodu TUV.

Ekologické důsledky odpojování bytů od ÚT a TUV se projeví všude tam, kde odpojený tepelný výkon je nahrazen etážovým vytápěním nebo přímotopným vytápěním zemním plynem, popřípadě jiným palivem. Škodlivé produkty spalování (zejména oxidy dusíku) jsou rozptylovány do nejbližšího okolí krátkými komíny nebo zcela bez komínu a zhoršují životní prostředí.

Státní energetická inspekce považuje odpojování bytů ze soustavy ÚT a případně též i TUV za nesprávné řešení problematiky zvýšených nákladů na teplo. Jeho výsledkem je zpravidla naopak méně hospodárný a tedy i nákladnější provoz celé zbývající soustavy ÚT a TUV v domě.

V případě, že je stávající systém v domě neefektivní, je třeba řešit situaci komplexně, t.j. rekonstrukci systému v celém domě.

Ing. Václav Směták,
Státní energetická inspekce


Otázka

Vyhláška č. 151/2001 Sb. stanovuje teplotu otopné vody pro systémy s nuceným oběhem vody do výše 75 °C. Není tato teplota pro obytné a kancelářské prostory příliš nízká pro dosažení potřebného tepelného výkonu? A proč je dovolena teplota až do 90 °C u soustav s přirozeným oběhem vody?

A. Votruba,
Praha

Odpověď

Konstrukce nových a rekonstruovaných budov předpokládá použití nových technologií, které zvýší jejich tepelně technické vlastnosti. Nové budovy odpovídají ČSN 730540 a tudíž vychází výrazně menší tepelná ztráta než dříve. Při teplotách vyšších by otopná tělesa pod okny byla malá a jejich teplý konvekční proud ve vytápěném prostoru by nebyl schopen účinně ovlivnit chladné proudy vzduchu padající od ochlazované okenní plochy. Ve vytápěném prostoru by nebylo možné vyloučit nežádoucí turbulenci způsobenou chladnými proudy.

Navíc při teplotě 75 °C ještě nedochází k nežádoucímu rozpadu a změně struktury a vlastností prachových částic a zmenší se intenzita teplých konvekčních proudů. Hygienické poměry se tím zlepší, neboť se omezí vznos a rozvíření prachových částic ve vytápěném prostoru Rovněž i požadavek ČSN EN 442 doporučuje pro zajištění potřebného tepelného výkonu teplotní spád 75/65 °C.

U moderních kotlů na plynná a kapalná paliva nelze bez nedovoleného zásahu do nastaveného regulátoru dosáhnout výstupní teplotu vyšší jak 80 až 85 °C. Požadavek na teplotu topné vody ve výši 75 °C je i z tohoto hlediska účelný. V případě kondenzačních kotlů se snižováním teploty topné a tedy i vratné vody prodlužuje doba jejich plně kondenzačního provozu a zvyšuje se celková účinost výroby tepla.

U systémů používajících přirozený oběh vody je nutné vyšší teplotou topné vody zajistit dostatečný tepelný spád pro vytvoření potřebného přirozeného vztlaku nutného pro správné fungování otopné soustavy. Zde musí hygienické požadavky a požadavky na zajištění optimální tepelné pohody ustoupit, protože jinak by soustava vůbec nemohla spolehlivě plnit svoji funkci, zejména v přechodném období s malou intenzitou vytápění.

Ing. Václav Směták,
Státní energetická inspekce