Číslo 1/2001 (53) - VI. ročník

Ptali jste se...

Dotaz č. 1

Sdružení vlastníků bytových jednotek má zájem osadit své byty měřiči tepla. Jedná se o horizontální rozvody tepla a byt by byl osazen vlastním měřičem tepla. Dodavatel tepla však bude dál na základě patního měření fakturovat dodané teplo do objektu (zúčtovací jednotky).

Rovnou pomiňme možnost, že by dodavatel mohl uzavřít smlouvy o dodávce tepla s jednotlivými majiteli bytů.

Někteří majitelé bytů však (zřejmě s ohledem na finance, pořízení cca 10 tis. Kč, každé 4 roky pak ověření cca 2,5 tis. Kč) nechtějí teplo v bytech měřit.

Otázka zní: jakým algoritmem rozúčtovat náklady na teplo naměřené na patním měřidle objektu (dle fakturace dodavatele tepla).

Mě napadá způsob přerozdělit náklady podle m², ale to se mi nezdá moc vhodné s ohledem na finanční náročnost pořízení měřičů tepla.

Druhá možnost, osadit byty kde nechtějí měřiče tepla na vstupu do bytu, elektronickými poměrovými rozdělovači. Pak bych ale, potřebovala vědět jaké procento ztrát dát na byty osazené měřiči tepla, protože i ty se musí podílet na rozdílu mezi měřením na vstupu do objektu a měřiči tepla pro jednotlivé byty.

Dotaz firmy Viterra

E&P

I při horizontálně napojených bytech s měřiči na vstupu do bytu, pokud k tomuto měřiči není přímo uzavřena smlouva o dodávce tepla s dodavatelem, je tento měřič poměrovým měřičem. Postupuje se proto v souladu s vyhláškou č. 245/95 Sb. ve znění vyhlášky č. 85/98 Sb. Fakturačním měřidlem je měřič tepla dodavatele tepla, a to ze zákona, který je na patě domu a je k němu uzavřena smlouva o dodávce tepla pro dům. K tomuto měřiči je kalkulována cena tepla a na jejím základě a údajů fakturačního měřidla je dodavatelem pro dům fakturován celkový náklad na teplo pro dům. Pokud by byla smlouva s dodavatelem tepla uzavřena k měřičům na vstupu do bytů, byla by tato cena tepla vyšší, neboť by musela v sobě zahrnout i náklady na ztráty tepla rozvodů v domě, před bytovými měřiči, to je od paty domu k měřiči.

Jak tedy postupovat při rozúčtování nákladů na teplo:

Celkový fakturovaný náklad za teplo na patním měřiči, rozdělím na základní a spotřební složku v poměru dohodnutém v domě a v rozsahu stanoveném vyhláškou zatím 30-50% základní složka a 50-70% spotřební složka. Náklad na základní složku rozdělím mezi všechny byty v poměru započitatelné plochy pro vytápění.

Pro rozdělení nákladů spotřební složky je možné a vhodné užít algoritmus pro TUV uvedený v příloze č. 4, vyhlášky č. 85/98 Sb., a to následně:

Sm = Sc ⋅ k/(k+1)
Sm
spotřební složka nákladů na byty s měřiči tepla na vstupu do bytů v Kč
Sn = Sc - Sm
Sn
spotřební složka nákladů na byty bez měřičů tepla na vstupu do bytů v Kč
Sc
celková spotřební složka na dům v Kč
k = Mm / Mn
k
poměr mezi Mm a Mn
Mn = Mc - Mm
Mc
naměřené množství tepla na patním fakturačním měřiči v GJ
Mm
součet naměřených hodnot na všech měřičích tepla na vstupu do bytu v GJ
Mn
rozdíl mezi Mc a Mm, který připadá na neměřené byty v GJ
Sm
spotřební složku nákladů pro měřené byty rozdělím v poměru náměrů na jednotlivých měřičích na vstupu do bytů, k součtu náměrů Mm.
Sn
spotřební složku nákladů pro neměřené byty rozdělím v poměru započitatelné plochy neměřeného bytu k součtu započitatelných ploch neměřených bytů.

Nabízí se však otázka, proč k takové situaci dochází. Vždyť tímto stavem je porušován občanský zákoník v § 692 odst. 3, který říká, že pokud se rozhodne majitel domu k instalaci měřičů, uživatelé bytů to musí umožnit. Z toho vyplývá, že pokud se členská schůze sdružení vlastníků usnese na instalaci měřičů, měli by to z citovaného § umožnit všichni.

Ing. Vilibald Zunt


Dotaz č. 2

Cena za teplo by měla být (teoreticky) stejná jak pro byty, tak pro nebyty. Ovšem praxe je jiná. Nebytové prostory mívají někdy cenu vyšší.

Otázka zní: proč a za jakých podmínek cena za teplo od jednoho dodavatele pro jeden objekt může být jiná jak pro byty, tak pro nebytové prostory. Je to dáno cenovými předpisy?

Dotaz firmy Viterra

E&P

Ano je to běžnou praxí, že cena tepla pro nebyty je vyšší. Je to především způsobeno v každém roce cenovým výměrem, tím že cena tepla pro domácnosti je nejen věcně usměrňována, ale je ještě regulována procentem max. možného navýšení v daném roce. To způsobuje, že nákladově jsou obě ceny tepla stejné, ale je rozdílný zisk, neboť přiměřený zisk, který by zajišťoval rozvoj společnosti dodávající teplo nelze v celé míře zahrnout do ceny tepla pro domácnosti, neboť se nevejde do možného maximálního procenta navýšení ceny pro daný rok a tak je částečně přesunut do ceny tepla pro nebyty. To co do věcně usměrňované ceny tepla lze zahrnout obecně pro byty i nebyty je uvedeno vždy v cenovém výměru v kapitole "Energie tepelná od výrobce a distributora" v odstavci (1) a regulace či omezení je v bodě (3) a následných.

Ing. Vilibald Zunt